Petice

za přijetí níže uvedeného návrhu zákona o porážkové dani

Níže uvedený zákon o porážkové dani se zabývá skutečným řešením tří hlavních současných nedostatků západních demokratických států a západní civilizace, která v minulosti uzákonila na svém území základní přirozená lidská práva a svobody. Tyto tři nedostatky jsou následující. Za prvé je třeba, aby demokratické západní státy zajistily, aby v rozvojových státech nikdo nemusel umřít z důvodu hladu, žízně, chladu či nedostatku zdravotní péče. Druhým z těchto nedostatků západní civilizace je, jestliže rovněž na jejich územích umírají lidé hladem, žízní, chladem nebo nedostatkem běžné zdravotní péče. Třetím nedostatkem západní civilizace je vztah lidí k jiným živým tvorům, v současnosti zejména ke zvířatům.

Níže uvedený zákon o porážkové dani stojí na základě přirozeného práva každého živého tvora na důstojný, šťastný a dlouhý život a smrt téměř bez duševní a tělesné bolesti, na základě spravedlivého práva, které místo boje o život ve společnosti živých tvorů nastoluje jejich přátelství na život a na smrt.

1. Návrh zákona č. ...

o porážkové dani

Preambule

Účelem tohoto zákona je převzetí skutečné odpovědnosti člověka za porážku (usmrcení) zvířat vůči těmto zvířatům a skutečné postupné omezení zbytečného zabíjení zvířat člověkem. Účelem tohoto zákona je rovněž převzetí další odpovědnosti za osud lidí ohrožených smrtí hladem a vážnými nemocemi z podvýživy, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Účelem tohoto zákona je rovněž skutečné zlepšení životních podmínek chovaných hospodářských zvířat v zájmu lidskosti.

§1

Předmět daně

(1) Následující zdanitelné zboží podléhá porážkové dani: těla či části těl včetně krve z poražených (usmrcených) zvířat za tímto účelem, případně obsažené v jakýchkoliv potravinách pro účely tohoto zákona ve smyslu zákona o potravinách a tabákových výrobcích 1) či nepotravinářském zboží z usmrcených zvířat, které nebyly dosud řádně zdaněny porážkovou daní. Dále podléhají porážkové dani jako zdanitelné zboží zvířata, která nepodléhají porážkové dani (§1 odst. 2 tohoto zákona), určená k pozdějšímu usmrcení dodaná jinými osobami fyzickým osobám nepodnikatelům. Nepotravinářským zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky a zboží vyjma potravin.

(2) Porážkové dani nepodléhají domácí zvířata poražená v rodinných domácích chovech fyzických osob (dále též rodinné domácí chovy), jestliže tyto chovy celkem nezahrnují více jak 133 kg obvyklé živé hmotnosti zvířat při porážce na člena rodiny za kalendářní rok při splnění níže uvedené podmínky. Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje rodina tak, jak je vymezená zákonem o státní sociální podpoře 4).

§2

Osvobození od porážkové daně.

(1) Od porážkové daně jsou osvobozeny léčivé přípravky ve smyslu zákona o léčivech 2).

(2) Od porážkové daně jsou dále osvobozeny za kalendářní rok:

63 kg zdanitelného zboží-potravin na osobu-člena rodiny, pokud rozhodný příjem rodiny dosahuje částky životního minima rodiny či méně,

42 kg zdanitelného zboží-potravin na osobu-člena rodiny, pokud rozhodný příjem rodiny je vyšší než jeden násobek a menší nebo roven dvojnásobku částky životního minima rodiny,

21 kg zdanitelného zboží-potravin na osobu-člena rodiny, pokud rozhodný příjem rodiny je vyšší než dvojnásobek a menší nebo roven trojnásobku částky životního minima rodiny.

V případě kratšího období než kalendářní rok se uplatní výše uvedené osvobození od porážkové daně u poměrné části výše uvedené hmotnosti. Částkou životního minima se rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu 3). Rozhodný příjem rodiny vymezuje zákon o státní sociální podpoře 4).

(3) Osvobozená osoba může u příslušného finančního úřadu uplatnit písemně osvobození od porážkové daně, na které se vztahuje odst. 1 tohoto ustanovení, nejdříve po uplynutí 1 kalendářního měsíce, a, na které se vztahuje odst. 2 tohoto ustanovení, nejdříve po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Nejpozději lze uplatnit písemně osvobození od porážkové daně ve všech případech do uplynutí následujícího kalendářního roku. Příslušný finanční úřad je povinen vrátit osvobozené osobě zaplacenou porážkovou daň do 30 dnů od tohoto řádného uplatnění jeho nároku zejména doloženého účetními doklady o koupi osvobozeného zdanitelného zboží a výše zaplacené porážkové daně.

§3

Registrované osoby

(1) Podnikatelskou porážku (usmrcení) zvířat mohou provádět pouze právnické a fyzické osoby, které jsou registrovány u příslušného finančního úřadu jako plátci porážkové daně.

(2) Osoby, které v rámci svého podnikání dovážejí na území České republiky zdanitelné zboží z jiného daňového území Evropského společenství, musí být registrovány u příslušného finančního úřadu jako plátci daně před dodáním zboží.

(3) Osoby, které do České republiky ze zahraničí prodávají zdanitelné zboží formou prodeje na dálku, se musí registrovat u celních orgánů do 15 dnů od prodeje zboží, i když nejsou plátci daně.

§4

Sazba porážkové daně

(1) Obecná sazba porážkové daně u zdanitelného zboží-potravin je 100 procent prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty zdanitelného zboží tvořícího potraviny. Obecná sazba porážkové daně u nepotravinářského zdanitelného zboží je 200 procent prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty zdanitelného zboží tvořícího nepotravinářské zboží.

Sazba porážkové daně u zdanitelného zboží z ekologických chovů podle právních předpisů upravující ekologické zemědělství 12)

u potravin je 10 procent prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty zdanitelného zboží tvořícího potraviny a

u nepotravinářského zdanitelného zboží je 20 procent prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty zdanitelného zboží tvořícího nepotravinářské zboží.

Sazba porážkové daně u zvířat, která nepodléhají porážkové dani (§1 odst. 2 tohoto zákona), určená k pozdějšímu usmrcení dodaná jinými osobami fyzickým osobám je 10 procent jejich zaplacené ceny.

Podmínkou pro uplatnění obou těchto zvýhodněných sazeb porážkové daně je, aby byla tato zvířata chována 2/3 svého života od narození po porážku v těchto chovech, jinak se v ekologických chovech uplatní obecná sazba porážkové daně z prodejní ceny zboží a v rodinných domácích chovech po odečtení dříve zaplacené porážkové daně obecná sazba porážkové daně z obvyklé ceny zboží.

Sazba porážkové daně u zdanitelného zboží z halal a košer porážek zvířat je navíc 750 procent prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty zdanitelného zboží.

(2) Uváděná prodejní cena zdanitelného zboží se nesmí lišit více jak o 10 procent od obvyklé ceny ve smyslu zákona o oceňování majetku 5). Prodejní cena 1 kg masa u skotu, drůbeže a selat a prasat je u skotu cena JUT za studena, cena u chlazené a mražené drůbeže a u prasat a selat cena JUT za studena vyhlašovaná v cenových hlášeních Státního zemědělského intervenčního fondu na základě příslušných právních předpisů 6).

(3) Povinně zdanitelná hmotnost je netto hmotnost v kilogramech při teplotě nižší než 2 stupně Celsia u usmrcených zvířat a 20 stupňů Celsia u živých zvířat.

§5

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím pro zdanitelné zboží je kalendářní měsíc.

§6

Vznik povinnosti porážkovou daň přiznat a zaplatit

(1) Povinnost porážkovou daň přiznat a zaplatit vzniká porážkou (usmrcením) zvířete na území České republiky nebo dovozem zdanitelného zboží na území České republiky.

(2) Povinnost porážkovou daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát zdanitelného zboží při porážce zvířat a oběhu nezdaněného zdanitelného zboží,

b) dnem zjištění neoprávněně odejmutého nezdaněného zdanitelného zboží při porážce zvířat, ze zásob nebo při dopravě,

c) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného zdanitelného zboží právnickými nebo fyzickými osobami, které skladují nebo převádí nebo jinak nakládají s nezdaněným zdanitelným zbožím, které je předmětem porážkové daně s výjimkou zdanitelného zboží osvobozeného od porážkové daně nebo nepodléhajícího porážkové dani (§1 odst. 2), nebo zjištění nezdaněného zdanitelného zboží, které právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

d) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká nezdaněného zdanitelného zboží a všech výrobků obsahujících nezdaněné zdanitelné zboží podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného zdanitelného zboží osvobozeného od porážkové daně nebo nepodléhajícího porážkové dani (§1 odst. 2).

§7

Daňové přiznání k porážkové dani a splatnost této daně

(1) Plátci daně mají povinnost po uplynutí zdaňovacího období a nejpozději do 25. dne následujícího měsíce porážkovou daň přiznat a zaplatit za množství tohoto zdanitelného zboží, jež plátce daně dle § 3 odst. 1 tohoto zákona vyrobil porážkou zvířat během kalendářního měsíce a dále, jež plátce daně dle § 3 odst. 2 tohoto zákona obdržel během kalendářního měsíce. Jiní výrobci a dovozci tohoto zdanitelného zboží mají povinnost daň přiznat a zaplatit před porážkou (usmrcením) zvířete nebo před dodáním tohoto zboží na území České republiky. Podání musí být podepsané touto osobou nebo osobami jako plátcem daně.

(2) Příslušný finanční úřad může uložit plátci daně, který opakovaně nezaplatil porážkovou daň včas, povinnost daň přiznat v kratší lhůtě. Příslušný celní úřad či finanční úřad může dále uložit tomuto plátci daně, aby platil porážkovou daň v kratší lhůtě nebo požadovat poskytnutí přiměřené jistiny za zaplacení porážkové daně

(3) Příslušný celní úřad či finanční úřad mohou uložit plátci daně, odběrateli dovezeného zdanitelného zboží uvedeném v §3 odst. 2 tohoto zákona, který opakovaně nezaplatil porážkovou daň včas, povinnost daň přiznat před dodáním tohoto zboží na území České republiky. Příslušný celní úřad či finanční úřad může dále uložit tomuto plátci daně, odběrateli tohoto zboží uvedeném v §3 odst. 2 tohoto zákona, aby platil porážkovou daň před dodáním tohoto zboží na území České republiky.

(4) Neodevzdá-li se daňové přiznání do uvedeného termínu, mohou příslušný celní úřad nebo finanční úřad pozastavit registraci osoby do doby, než chybějící oznámení bude doručeno příslušným státním orgánům. Nezaplatí-li se splatná porážková daň nejpozději 14. den po uplynutí platebního termínu mohou příslušný celní úřad nebo finanční úřad pozastavit registraci osoby do doby, než příslušná porážková daň bude uhrazena.

(5) Ministerstvo financí může stanovit bližší pravidla pro přiznání a placení porážkové daně.

§8

Stanovení zdanitelné hmotnosti

(1) V podnicích osob registrovaných dle § 3, odst. 1, se stanovuje zdanitelná hmotnost pro platební období na základě vydání z prostor plátce daně v období, ve kterém bylo zboží vyrobeno plátcem daně. Pokud stávající nezdaněné zdanitelné zboží na skladě vyrobené plátcem daně nebo sem dodané pro další prodej je menší, než rozdíl mezi množstvím vyrobeným nebo takto dodaným nezdaněným zdanitelným zbožím a množstvím vydaného nezdaněného zdanitelného zboží, zaúčtuje se chybějící množství do výdeje.

(2) V podnicích osob, které jsou registrovány dle § 3, odst. 2, se provádí stanovení zdanitelné hmotnosti na základě množství přísunu nezdaněného zdanitelného zboží do podniku v období, kdy toto zboží ze zahraničí mimo území České republiky přichází do podniku, bez zaplacení porážkové daně.

§9

Porážková daň na zboží ze zahraničí

(1) Za zdanitelné zboží dovezené z míst mimo daňové území Evropského společenství se zaplatí porážková daň. Porážková daň se účtuje dle pravidel celního zákona 7).

(2) V jiných případech se porážková daň uskuteční v souvislosti s dodáním dovezeného zdanitelného zboží zde v České republice.

§10
Osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv

Pro osvobození od porážkové daně zdanitelného zboží požívající ochrany podle mezinárodního práva a zboží dováženého osobami se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv se použijí ustanovení celního zákona 7). Pro vrácení porážkové daně osobám požívajícím výsad a imunit se použije obdobně zákona o spotřebních daních 8).)

§11

Ustanovení pro účetnictví

(1) Plátci daně musí vést účetnictví přísunu zdanitelného zboží a výdaje zdanitelného zboží. Podniky, které vyrábí zdanitelné zboží, musí také vést účetnictví surovin a výroby zdanitelného zboží.

(2) Zdanitelné zboží, které plátce daně obdrží, u kterého byla již zaplacena porážková daň, musí tento skladově oddělit od zásob zdanitelného zboží podniku, ze kterých porážková daň nebyla ještě zaplacena.

(3) Při každém převodu zdanitelného zboží je nutné vystavit doklad s údajem o jménu a adrese plátce příp. osvobození od porážkové daně, ceně a druhu zdanitelného zboží, množství a zdanitelné hmotnosti. Kopie dokladu se uschová u dodavatele 5 let po převodu nebo výdeji zboží.

(4) Obal jakéhokoliv výrobku 10) uváděného na trh musí v případě, že tento výrobek obsahuje jakýkoliv podíl zdanitelného zboží, obsahovat viditelné označení podílu zdanitelného zboží v procentech, tj. o poměru hmotnosti zdanitelného zboží obsaženého v tomto výrobku uváděném na trh k celkové hmotnosti tohoto jakéhokoliv výrobku v procentech.

(5) Ministerstvo financí může blíže stanovit pravidla týkající se vedení účetnictví plátců porážkové daně a o dokladech o převodu zdanitelného zboží jak je uvedeno v tomto ustanovení.

§12

Porážková daň za vyrovnání.

(1) Za zboží pod celní tarifovou hodnotou, které samy o sobě jsou zdanitelné dle tohoto zákona nebo které obsahují zdanitelné zboží, se platí při dovozu z míst mimo daňové území Evropského společenství porážková daň za vyrovnání. Porážková daň za vyrovnání se účtuje dle pravidel celního zákona 7).

(2) Při odběru zboží z jiných zemí z daňového území Evropského společenství se platí porážková daň za vyrovnání v souvislosti s příjmem zdanitelného zboží zde v České republice.

(3) Při proclívání, výdeji nebo příjmu zboží je nutné uvést hmotnost zdanitelného zboží (prohlášení o tomto od výrobce je nutné předložit), a dále výši prodejní ceny a druh zdanitelného zboží.

(4) V případě, že se prodejní cena zdanitelného zboží liší více jak o 10 procent od obvyklé ceny ve smyslu zákona o oceňování majetku 5), vypočítá se porážková daň na základě celního a daňového stanovení hmotnosti a této obvyklé ceny týkající se zdanitelného zboží.

(5) Nepředloží-li se prohlášení výrobce, vypočítá se porážková daň na základě obsahu zdanitelného zboží ve výši 50 procent hmotnosti zboží a použitím sazby nejvýše zdanitelné části povinně zdanitelného obsahu zboží. Posoudí-li státní celní a daňové úřady, že porážková daň, vypočítaná na základě skutečného obsahu povinně zdanitelného zboží by činila vyšší částku, než takto stanovenou, vypočítá se porážková daň státními celními a finančními orgány na základě provedení stanovení hmotnosti, druhu a obvyklé ceny zdanitelného zboží.

§13

Kontrolní ustanovení

(1) Státní celní a finanční orgány jsou oprávněny k provádění kontrol v těch podnicích a u těch osob, které jsou povinny dodržovat povinnosti stanovené tímto zákonem, a k prohlídkám skladových zásob, účetních knih, ostatních účetních materiálů a korespendence aj. podniků.
(2) Osoby dotčené kontrolou, majitelé podniků a zaměstnané osoby podniku musí poskytovat státním celním a finančním orgánům potřebnou součinnost při provádění kontroly uvedené v odst. 1.
(3) Materiál uvedený v odst. 1 je nutné na požádání vydat nebo zaslat státním celním a finančním orgánům.
(4) Dodavatelé surovin a obalů pro osoby vyrábějící zdanitelné zboží, kteří mají povinnost platit porážkovou daň dle tohoto zákona, musí na požádání oznámit státním celním a finančním orgánům údaj o jejich dodávkách zboží podnikům, které vyrábějí zdanitelné zboží.
(5) Podnikatelé musí na požádání oznámit státním celním a finančním orgánům údaje o jejich nákupu zdanitelného zboží pro podniky.
(6) Státní celní a finanční orgány mají oprávnění k provádění kontrol zboží během přepravy, pokud se toto zboží v rámci podnikání prodává ze zahraničí nebo přepravuje jiným než registrovaným plátcům daně.
(7) Státní celní a finanční orgány mají oprávnění k provádění kontrol skladů zboží a účetnictví aj. u podniků uvedených v odst. 3 – 5.
(8) Policie České republiky poskytuje státním celním a daňovým orgánům pomoc při výkonu kontroly.
(9) Při kontrole dle tohoto zákona se postupuje jako při ostatní kontrolní činnosti vykonávané příslušnými orgány podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost.
(10) Ministerstvo financí může stanovit taková pravidla týkající se kontrolních úkonů, která jsou nezbytná k provedení zákona.

Správní delikty

§14

Je zakázáno vyrábět, dovážet, prodávat či jinak převádět, nabízet k prodeji či převodu nezdaněné zdanitelné zboží jinými osobami než registrovanými plátci daně, a to vyjma zboží nepodléhajícího porážkové dani (§1 odst. 2) či od této daně osvobozené.

§15

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky nabude nebo vyrobí nebo na toto území doveze nezdaněné zdanitelné zboží vyjma zboží nepodléhajícího porážkové dani (§1 odst. 2) či od této daně osvobozené. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 25 000 Kč.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky nabude nebo vyrobí nebo na toto území doveze v rámci činnosti vykazující znaky neoprávněného podnikání nezdaněné zdanitelné zboží vyjma zboží nepodléhajícího porážkové dani či od této daně osvobozené. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§16

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že:

a) podá nesprávné nebo zmatené údaje nebo utají údaje pro potřebu zdanitelné kontroly,
b) poruší § 3 odst. 1, 2, § 7 odst. 1, § 9 odst. 1, 2, § 11 odst. 1 – 4, § 13 odst. 2, 3, 4 nebo 5 a §14,
c) nerespektuje se podřídit uděleným příkazům v souvislosti s § 7 odst. 2,3,
d) pokračuje v provozování podniku spadajícího pod povinnost zdanění, kdy registrace je neplatná nebo pozastavená dle § 7, odst. 4, a státní celní a daňové orgány osobě toto oznámily,
e) převezme, zajistí si nebo si přisvojí zboží v obvyklé ceně alespoň půl miliónu korun českých, z kterého není zaplacena porážková daň, která měla být zaplacena dle zákona nebo se o to pokusí.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. e) se uloží pokuta od 1 000 000 Kč do 50 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty projednávají příslušné územní finanční orgány, správní delikty při dovozu protiprávně nezdaněného zdanitelného zboží příslušné celní úřady a celní ředitelství. Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první, a je-li zahájeno správní řízení, tak ten správní orgán, který správní řízení zahájil nejdříve.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.

Propadnutí a zabrání zajištěného zdanitelného zboží

(1) Správní orgán příslušný k projednání správního deliktu uloží propadnutí protiprávně nezdaněného zdanitelného zboží zjištěného při kontrole podle tohoto zákona, jestliže

a) náleží pachateli správního deliktu a
b) byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny.

(2) Nebylo-li uloženo propadnutí věcí uvedených v odstavci 1, rozhodne se o jejich zabrání, jestliže

a) náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat,
b) nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela, nebo
c) vlastník není znám,

a jejich uvedením do oběhu by s přihlédnutím k jejich množství mohla být způsobena újma hospodářským zájmům státu chráněných tímto zákonem.

(3) Pachateli správního deliktu, kterému bylo uloženo propadnutí, nebo osobě, u které bylo zabrané protiprávně nezdaněné zdanitelné zboží, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zcizením či zničením propadlého nebo zabraného protiprávně nezdaněného zdanitelného zboží.
(4) Proti rozhodnutí o zabrání věci a o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zcizením či zničením protiprávně nezdaněného zdanitelného zboží se nelze odvolat.
(5) Vlastníkem propadlého nebo zabraného protiprávně nezdaněného zdanitelného zboží se stává stát. Celní či finanční úřad propadlé nebo zabrané protiprávně nezdaněné zdanitelné zboží prodá či zničí, nepodaří-li se mu je zcizit. Na zcizení a zničení dohlíží tříčlenná komise, kterou určí ředitel celního či finančního úřadu ze zaměstnanců, kteří pracují v tomto úřadu.
(6) Nebudou-li zajištěné protiprávně nezdaněné zdanitelné zboží prohlášeno za propadlé nebo zabrané, musí být bez zbytečného odkladu vráceno tomu, komu nepochybně patří, jinak tomu, u koho bylo zajištěno.

§19

Použití finančních prostředků z porážkové daně

(1) Finanční prostředky získané výběrem porážkové daně po odečtení nákladů státu spojených se správou a výběrem porážkové daně náleží výlučně Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu 6), který je povinen tyto prostředky použít následujícím způsobem.
(2) Nejméně polovinu těchto finančních prostředků použije Státní zemědělský intervenční fond na dotace na financování programu 9), který bude zvlášť zřízen za účelem přechodu výrobců a poskytovatelů služeb z podnikání souvisejícího s průmyslovými porážkovými (usmrcováním) velkochovy zvířat na jiné způsoby zemědělského podnikání včetně ekologických porážkových chovů zvířat dle právních předpisů upravujících ekologické zemědělství 12) a za účelem zlepšení životních podmínek chovaných hospodářských zvířat v zájmu lidskosti, a to vzhledem k naléhavosti jednotlivé dotace podle množství zbytečné smrti a bolesti zvířat odstraněného touto dotací.
(3) Nejvíce polovinu těchto finančních prostředků použije Státní zemědělský intervenční fond k provedení intervenčních nákupů zemědělských potravin rostlinné zemědělské výroby a živočišné zemědělské výroby, která není spojena s porážkou zvířat, a zajištění skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských potravin. Při prodeji nebo jiném způsobu převodu takto intervenčně nakoupených zemědělských potravin, případně výrobků, které vznikly zpracováním takto intervenčně nakoupených zemědělských potravin, je Státní zemědělský intervenční fond povinen vždy upřednostnit potravinovou pomoc osobám ohrožených smrtí hladem nebo vážnými nemocemi z podvýživy, ať již na území České republiky (bezdomovci) nebo na území jiných států. Tyto prodeje a převody je Státní zemědělský intervenční fond oprávněn s odbornou péčí uskutečňovat za zvýhodněných cenových podmínek nebo bezplatně.

Společná a závěrečná ustanovení

§20

Za platbu porážkové daně dle ustanovení tohoto zákona ručí ten, kdo jako vlastník, pronajimatel nebo podobně provozuje podnik na vlastní náklady, včetně jmenovaných dovozů zboží dle § 9, a ten, kdo zboží vlastní.

§21

Pro účely tohoto zákona se rozumí daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství. 11) Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky.

§22

Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení příslušných odkazujících ustanovení tohoto zákona.

§23

Tento zákon nabývá účinnost dne ...

2. Odkazy k textu

1) zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích
2) zákon č. 378/2007 Sb.o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech)
3) zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu
4) zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
5) zákon. č. 151/1997 Sb.o oceňování majetku
6) Nařízení Komise 1249/2008, zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu a nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb.
7) zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon
8) zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních
9) zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech
10) zákon č. 477/2001 Sb. o obalech
11) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES
12) zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, evropské nařízení Rady 834/2007 o ekologickém zemědělství a nařízení Komise 889/2008

3. Důvodová zpráva k návrhu zákona o porážkové dani

K preambuli a §19 zákona

Zákon o porážkové dani směřuje k nápravě tří hlavních současných nedostatků západních demokratických států a západní civilizace, která v minulosti uzákonila na svém území základní přirozená lidská práva a svobody. Tyto tři nedostatky jsou následující. Za prvé je třeba, aby demokratické západní státy zajistily, aby v rozvojových státech nikdo nemusel umřít z důvodu hladu, žízně, chladu či nedostatku zdravotní péče. Druhým z těchto nedostatků západní civilizace je, jestliže rovněž na jejich územích umírají lidé hladem, žízní, chladem nebo nedostatkem běžné zdravotní péče. Třetím nedostatkem západní civilizace je vztah lidí k jiným živým tvorům, v současnosti zejména ke zvířatům.

Vůdčí zásadou zákona o porážkové dani je, aby člověk a jiné právní subjekty stále působili co možná nejméně zbytečné smrti a bolesti jiných živých tvorů, v daném případě zvířat. Rozporné názory vlivu vegetariánství na zdraví člověka, zejména dětí a těhotných žen, nám však nedovolují přímý zákaz zboží pocházejícího z poražených zvířat. Je potřeba se vydat cestou postupných kroků, kdy bude ověřován vliv postupného omezování spotřeby zboží, resp. potravin z poražených zvířat vlivem zvyšujících se sazeb porážkové daně na zdraví lidské populace.

Jako příklad nám může sloužit Indie, kde je průměrný věk 67,5-70 let (viz CIA World Factbook 2008 Estimates for Life Expectancy at birth (years) , http://en.wikipedia.org/wiki/Life_expectancy ), většina lidí zde zároveň nemá peníze na základní zdravotní ošetření a umírá se zde údajně např. na zápal slepého střeva. Jaký by zde byl průměrný věk, kdyby zde fungovalo zdravotnictví a zdravotní pojištění jako v západním světě. Indie nám tudíž může sloužit jako příklad vysokého průměrného věku v případě vegetariánství a genetického přizpůsobení vegetariánství po mnohé generace v důsledku zde převládajícího hinduismu (Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství při OSN-FAO, viz http://www.fao.org/DOCREP/005/Y4252E/y4252e05c.htm , indická spotřeba masa je velmi nízká-v současnosti 4,5 kg na hlavu-a vzrostla pouze o 1 kg v posledních 20 letech).

Spojením vegetariánství a západního zdravotnictví by tak zřejmě bylo možno v budoucnu s postupným genetickým přizpůsobením západních obyvatel vegetariánství dosáhnout mnohem vyššího průměrného věku než dnes, a to jak na západě, tak i v rozvojovém světě. A tak nastolit mnohem spravedlivější společnost jak pro lidi na západě tak i v rozvojovém světě, tak i pro chovaná hospodářská zvířata.

Intenzivní "živočišná výroba" vyžaduje přibližně 25-krát víc půdy na výrobu jednotky jídla v porovnání s tím, když stejná jednotka jídla se získá z rostlinných zdrojů. (Fr. John Dear, S.J. Cesta za Ježíšovým nenásilím, vegetarián.cz).

Denně zemře ve světě 15 tisíc dětí v důsledku podvýživy. To je mnohem více, než kolik zabijí války a přírodní katastrofy. Počet těchto dětí stále stoupá, informuje organizace UNICEF, která se pomocí dětem v bezprostředním ohrožení života zabývá. Mezi země s nejvyšším výskytem podvýživy dětí patří Severní Korea, Zambie, Burundi, Nepál, Afghánistán, Jemen a Etiopie. Všechny tyto země mají výskyt dětské podvýživy u dětí do pěti let nad 50 procent. (viz http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=159572 ) Podle Jean Ziegler, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Jean_Ziegler , "Právo na výživu: zpráva zvláštního zpravodaje pro právo na potraviny Jean Ziegler, předložené v souladu s Komisí pro lidská práva Rezoluce 2000/10", viz http://hei.unige.ch/~clapham/hrdoc/docs/foodrep2001.pdf , Organizace spojených národů 7. února 2001, s. 5: "V průměru 62 milionů lidí umírá každý rok, z nichž asi 36 milionů (58 procent) přímo nebo nepřímo v důsledku nedostatků ve výživě, infekce, epidemie či nemocí, které napadají tělo poté, co jeho odolnost a imunita byla oslabena podvýživou a hladem "

Dané problematice se věnuje Světový potravinový program (World Food Programm), který je největší světovou humanitární organizací pro boj proti hladu. WFP je součástí systému Organizace spojených národů a je financován dobrovolně.

WFP působí v Africe (Alžírsko, Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Kapverdy, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Demokratická republika, Konžská republika, Pobřeží slonoviny, Džibuti, Egypt, Eritrea, Etiopie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Lesotho, Libérie, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauritánie, Mosambik, Namibie, Niger, Rwanda, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Senegal, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Svazijsko, Gambie, Togo, Uganda, Zambie, Zimbabwe), v Americe (Bolívie, Kolumbie, Kuba, Ekvádor, Guatemala, Haiti, Honduras, Nikaragua, Peru), v Asii (Afghánistán, Arménie, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bhútán, Kambodža, Gruzie, Indie, Indonésie, Korejská lidově demokratická republika, Laoská lidově demokratická republika, Myanmar, Nepál, Pákistán, Filipíny, Srí Lanka, Tádžikistán, Timoru-Leste) a na Blízkém východě (Írán, Irák, Jordánsko, okupované palestinské území, Sýrie, Jemen). (viz www.wfp.org )

Nejvíce 50% vybraných finančních prostředků z porážkové daně určených na potravinovou pomoc je tak možné směřovat např. ve spolupráci s UNICEF a WFP zejména do výše uvedených států.

Člověk spotřebovávající živočišné výrobky ze zabitých zvířat by byl zaplacením porážkové daně zároveň mravně ospravedlněn před vlastním svědomím a též společností, protože vybraná porážková daň by sloužila k záchraně života hladovějících lidí. A zároveň by se lidé naučili vážit si a šetřit život jiných živých tvorů a přijali by tak i skutečnou právní odpovědnost vůči všem ostatním lidem a živým tvorům.

K §1 odst. 2 a k §§2, 3, 19 zákona

Nedostatek masa aj. potravin z poražených zvířat může podle odpůrců vegetariánství vyvolat následující nemoci u lidí přizpůsobených na příjem těchto potravin: Kwashiorkor, Endemická struma, Nutriční anémie, Křivice (rachitis), Osteomalacie, Osteoporóza (viz Vegetariánství a sport Bakalářská práce Martina Niederle pod vedením Ing. Ivy Hrnčiříkové, MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví, Brno 2008).

Proto je třeba lidem a zvířatům přizpůsobeným na příjem těchto potravin z poražených zvířat do vyřešení tohoto rozporu postupným omezováním spotřeby těchto potravin ze zvířat vlivem zvyšujících se sazeb porážkové daně umožnit jejich příjem mimo jiné vyloučením, případně osvobozením od porážkové daně v závislosti na jejich finančním příjmu v případě, že nemají dostatečný finanční příjem. Dále je třeba radikální znevýhodnění průmyslových zemědělských velkochovů zvířat za účelem jejich porážky-dnešní koncentrační tábory způsobující nejhorší utrpení zvířat oproti domácím rodinným a ekologickým chovům hospodářských zvířat i za účelem jejich porážky.

Mimo jiné desetinovou sazbou porážkové daně zboží z ekologických porážkových chovů, protože jsou milosrdnější, a dále vyloučením, případně osvobozením od porážkové daně rodinných domácích chovů hospodářských zvířat za účelem jejich porážky ve výši 133 kg živé váhy zvířete na člena domácnosti a rok, protože tito rodinní domácí chovatelé mají k chovaným zvířatům zásadně osobní vztah podložený osobní péčí o hospodářská zvířata jako o členy rodiny.

Shodná sazba daně ekologických chovů a u hospodářských zvířat dodaných do domácích rodinných chovů má upřednostnit výchovu těchto hospodářských zvířat od mláděte, kdy v okamžiku zdanění v okamžiku dodávky tohoto zvířete do domácího chovu má toto hospodářské zvíře minimální hmotnost oproti dospělému zvířeti.

Nejméně polovina výnosu porážkové daně bude rovněž zákonem o porážkové dani účelově vázána na dotace milosrdnějším ekologickým zemědělským i porážkovým chovům, a to vzhledem k naléhavosti jednotlivé dotace podle množství zbytečné smrti a bolesti zvířat odstraněného touto dotací, tedy největší dotace budou směřovat k uskutečnění projektů zlepšení životních podmínek zvířat při nejnemilosrdnějších porážkách a v nejnemilosrdnějších chovech, jako jsou halal a košer porážky a průmyslové zemědělské porážkové velkochovy.

Sazba porážkové daně z halal a košer porážek zvířat je navíc a velmi vysoká, protože jde o nejnemilosrdnější současné právně povolené porážky. Cílem je co největší omezení těchto nejnemilosrdnějších současných právně povolených porážek zvířat, druhým cílem je, aby i židé a muslimové přijali morální, právní a finanční odpovědnost za tyto nejnemilosrdnější současné právně povolené porážky, protože výnos celé porážkové daně je zákonem o porážkové dani účelově vázán na dotace milosrdnějším ekologickým zemědělským i porážkovým chovům a pomoc lidem v krajní nouzi, jak uvádím výše.

K §6 odst. 1 a §9 zákona

Podle článku 1 bodu 3. Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS členské státy mohou vybírat daně a) z výrobků jiných než zboží podléhající spotřební dani; b) z poskytnutí služeb, včetně těch, která se týkají zboží podléhajícího spotřební dani, jestliže tyto daně nemají povahu daní z obratu. Výběr těchto daní však nesmí vést k formalitám při přechodu hranice v rámci obchodu mezi členskými státy. Proto není možné vázat vznik povinnosti porážkovou daň přiznat a zaplatit na přechod zdanitelného zboží přes hranice České republiky v případě jeho dovozu z jiných států daňového území Evropského společenství.

4. Rozhovor: Masná daň - utopie nebo řešení?

Je myšlenka masné daně utopie nebo řešení? Bude zdaněna bolest a utrpení, které jsou skryty v každém hamburgru, či talíři s řízečkem? Tak po přečtení následujícího rozhovoru, kde na otázky redakce Vegetarian.cz odpovídá JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., právník, filozof - autor myšlenky takzvané masné daně, se možná dovíme více.

první část rozhovoru

Vegetarian.cz: Masná daň, to je nějaká legrace, ne?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Legrace znamená napětí, které střídá uvolnění. V tomhle případě však to není možné, protože dnes umírají živí tvorové, kteří umírat vůbec nemusejí. Dnes se například zvířata z právního hlediska považují za pouhé věci a s tím souvisí naše kruté zacházení s jinými živými tvory. Proč by měl nějaký živý tvor beztrestně umírat, když to není naprosto nezbytné. Proto masná daň, proto ať každý, kdo zabije nějaké zvíře, ať za to zaplatí, ať se lidé učí vážit si a šetřit život jiných živých tvorů.

Vegetarian.cz: Hm... mohl byste to blíže vysvětlit?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Jednalo by se zřejmě o nepřímou daň, kde zdanitelným plněním by zcela určitě byl především prodej masa a jiných výrobků z usmrcených zvířat, jako krve, kostí, kůže, kožešin apod. Dalším zdanitelným plněním by byl prodej živých zvířat za účelem jejich usmrcování (např. selat za účelem domácího a průmyslového výkrmu prasat), zvířat na lékařské pokusy farmaceutických firem, příp. zvířat na pokusy kosmetických firem, i když já bych v tomto posledním případě dal přednost úplnému zákazu.

Zdanitelné plnění masné daně by tedy mělo obsáhnout všechny případy, kdy dochází k usmrcování zvířat. Daň by odváděl poskytovatel zdanitelného plnění a byla by připočtena procentem k ceně na výstupu a odečtena od ceny na vstupu obdobně jako DPH. Osvobozeny od masné daně by byli lidé ze zdravotních důvodů. Hlavním účelem zákona o masné dani by bylo, aby člověk konečně přijal i právní odpovědnost vůči ostatním živým tvorům, kteří jsou na nižší evoluční úrovni než člověk a jejichž vývoj má tak člověk řídit ku všeobecnému prospěchu podle hesla způsobit co možná nejméně smrti a bolesti.

Zároveň si uvědomuji, že masožravec se neobejde bez masa (organická hmota se totiž zásadně živí vzájemným pojídáním), proto masná daň nemá sloužit zákazu pojídání masa, ale jeho omezení podle jejího shora uvedeného základního účelu, kterým je stálé působení minima smrti a bolesti v přírodě. Tomuto základnímu účelu by se měli přizpůsobit rovněž daňové sazby masné daně, které by se měli zvyšovat s evoluční vyspělostí usmrcovaného zvířete, tedy s rostoucí dokonalostí jeho nervové soustavy a tak i s jeho rostoucí schopností cítit bolest, tedy tělesně a duševně trpět. To znamená, že by např. byla nižší sazba masné daně u usmrcovaných ryb a ptáků než u usmrcovaných savců.

Vegetarian.cz: Co by přesně mělo být cílem daně?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Cílem masné daně by bylo omezení spotřeby výrobků ze zabitých zvířat. Živočišná výroba způsobuje větší podíl na tvorbě skleníkových plynů na naší planetě, zatěžuje tudíž značnou měrou životní prostředí. Zvýšená spotřeba masa má podle současných výzkumů záporný dopad na zdraví a délku lidského života, zatěžuje tak svými výdaji rovněž sociální a zdravotní soustavu každého státu.

Utlumení živočišné výroby by zároveň umožnilo věnovat uvolněné kapacity výrobě rostlinné stravy, např. obilovin a zachránit tak mnoho životů v hladovějícím třetím světě. Podle mne usmrcování živých tvorů stojí rovněž za konfliktností dnešního světa, kdy otázka nestojí, např. co vedlo určitého teroristu k odpálení bomby v davu lidí a jejich usmrcení, ale otázkou je proč se v našem světě zabíjí vůbec, proč se v našem světě vůbec musí umírat.

Vegetarian.cz: Jaká je Vaše odpověď na tuto otázku?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Odpověď zní podle mne, že každá zbytečná smrt jakéhokoliv živého tvora v našem světě, zvyšuje nenávist a konfliktnost v našem světě. Masná dań tak představuje platbu za výše uvedené externí náklady usmrcování jiných živých tvorů, které jinak zůstávají neuhrazeny a představují do budoucnosti, z hlediska ekonomiky, i finanční zátěž.

(Zároveň bych zde chtěl poděkovat za cenné podněty pro můj projekt masné daně poskytnuté mi členy mé mateřské organizace Brno-střed Strany zelených).

Vegetarian.cz: Děkujeme za první část zajímavého rozhovoru.

RED http://www.vegetarian.cz/rozhovor/dgmdan.html

5. Rozhovor II. Masná daň - utopie nebo řešení?

druhá část rozhovoru

Vegetarian.cz: Myslíte, že Váš návrh bude správně pochopen?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: V předchozím příspěvku jsem se věnoval masné dani z pohledu předcházení škodám, tedy jako platby za způsobené externí náklady vůči životnímu prostředí a společnosti v podobě značného uvolňování skleníkových plynů ze živočišné výroby, zhoršování zdraví lidí, kteří jedí příliš masných výrobků, a zvyšování agresivity a bezohlednosti lidí uvyklých zbytečné smrti živých tvorů. Znovu bych chtěl zdůraznit, že cílem masné daně není zakázat maso, což by bylo nelidské vůči masožravcům, kteří maso potřebují ke svému přežití, ale jejím účelem je omezení zbytečného zabíjení zvířat a navazující spotřeby.

Vegetarian.cz: Mohl byste vysvětlit kladné hospodařské dopady masné daně na život naší společnosti?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D:

Dnešní kapitalistické hospodářství je založeno pouze na osobním zisku, kdy se obyvatelé snaží zachovat a zajistit pouze svůj život, či život svých blízkých nebo přátel v přirozeném boji o život, nikoliv co možná nejvíce život všech lidí, potažmo všech živých tvorů.

Dále je kapitalistické hospodářství založeno na předpokladu trvalého hospodářského růstu. Hospodářský růst založený pouze na osobním prospěchu jednotlivce či jemu blízké skupiny jednotlivců má však vždy svůj strop, kdy tito jednotlivci přestanou nakupovat spotřební zboží buď ze strachu z budoucnosti, nebo protože prostě mají naplněné své osobní hospodářské potřeby (citové potřeby jsou nevyčerpatelené) a nepotřebují již zvyšovat svou spotřebu.

Na tento další hospodářský růst však banky poskytují a poskytly již předem podnikatelům či státu půjčky, jestliže se pak tento hospodářský růst v minulosti v dějinách nekonal, banky začaly krachovat, přišla krize, zadlužení státu, velká inflace (tzn. znehodnocení peněz), krachy podniků, velká nezaměstnanost, všeobecná chudoba, příp. státní měnová reforma, příp. zbrojení, válečné štváčství a války (viz černý pátek na newyorské burze, velká hospodářská krize ve 30. letech, nástup fašismu v Německu, Itálii, Japonsku apod. a vypuknutí 2. světové války).

Řešení těchto opakujících se potíží kapitalistického hospodářství vidím v zaměření obyvatel nejenom na osobní zisk ale na co možná největší záchranu a udržení života všech lidí a posléze všech živých tvorů, jejichž hospodářské potřeby jsou prakticky nevyčerpatelné, nemají svůj strop a lze tedy počítat s trvalým hospodářským růstem.

Vegetarian.cz: Jak by to fungovalo v reálném životě?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Z výše uvedeného pohledu je třeba vidět masnou daň jako prorůstové hospodářské opatření, jehož cílem je zabránit opakovaným krizím kapitalistického hospodářství, a to za podmínky, že výnos z masné daně bude použit v podobě státních dotací (tzn. příspěvků) zemědělcům a jiným podnikatelům postižených omezením živočišné výroby za účelem její přeměny na rostlinnou výrobu a prodej rostlinných výrobků a hospodářské chovy zvířat za účelem výroby mrtvol zvířat, která nebyla zabita úmyslně žádným člověkem a tedy umřou zásadně na stáří, které by mohly být pod zdravotním dohledem při dodržování platných zákonů proti týrání zvířat ve velkém produkovány zemědělskou velkovýrobou.

Na trhu přebytečné rostlinné potraviny a výše uvedené živočišné potraviny by vykupoval stát z prostředků získaných výběrem masné daně a zdarma či za zvýhodněnou cenu by je dodával do rozvojových zemí a vlastním obyvatelům (tzn. bezdomovcům), kteří trpí hladem. Stávající zemědělská výroba v rozvinutém západním světě by byla schopna zásobovat rostlinnými potravinami kromě vlastních obyvatel, a to i vlastních bezdomovců, celý hladovějící rozvojový svět, protože intenzivní "živočišná výroba" vyžaduje přibližně 25-krát víc půdy na výrobu jednotky jídla v porovnání s tím, když stejná jednotka jídla se získá z rostlinných zdrojů. (Fr. John Dear, S.J. Cesta za Ježíšovým nenásilím, vegetarián.cz, viz : http://www.vegetarian.cz/ostatni/cesta%20za%20jesusv5.html ).

Podle Organizace spojených národů, každý den umírá ve světě přibližně 60 tisíc lidí, většinou ženy a děti, v důsledku hladovění a s tím spojených nemocí. (Fr. John Dear, S.J. Cesta za Ježíšovým nenásilím, vegetarián.cz, viz : http://www.vegetarian.cz/ostatni/cesta%20za%20jesusv1.html%20 )

(provedena autorská korektura předchozích dvou odstavců textu 26.1.2012)

Vegetarian.cz: Myslíte, že peníze z daně mohou vyvážit bolest a utrpení?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Díky masné dani by tak byla nejenom udržena stávající pracovní místa v západním světě, ale došlo by k trvalému nárůstu zaměstnanosti v těchto zemích a k jejich nepřetržitému hospodářskému růstu bez krizí a válek. Zároveň by člověk spotřebovávající maso a živočišné výrobky byl mravně ospravedlněn před vlastním svědomím a též společností, protože vybraná masná daň by sloužila k záchraně života hladovějících lidí. A zároveň by se lidé naučili vážit si a šetřit život jiných živých tvorů a přijali by tak i skutečnou právní odpovědnost vůči všem ostatním lidem a živým tvorům.

Vegetarian.cz: Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře, mohou se nějak aktivně podílet, pokud by Vás chtěli podpořit?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Pokud mi budou chtít napsat k masné daňi, mohout tak učinit na ak-gruza@seznam.cz

Čtenářům Vegetarian.cz a nám všem bych chtěl popřát k Vánocům a do nového roku, ať v roce 2010 žijeme ve světě, kde bude méně smrti a bolesti, než bylo ve světě v roce 2009.

Vegetarian.cz: Děkujeme za rozhovor a k přání se připojujeme :-)

RED http://www.vegetarian.cz/rozhovor/dgmdan1.html

6. Rozhovor: Masná daň - změna názvu na porážkovou

Vegetarian.cz: Rádi bychom se zeptali na pokračování vaší aktivity "tak zvané" masné daně?

…

Potvrdil se tak můj původní záměr, že není možno spolupracovat na tomto návrhu zákona jen s vegetariány, kterých je v české společnosti menšina, ale je nutno obrátit se i na nevegetariány a brát zřetel i na stanovisko odpůrců vegetariánství, že úplný nedostatek masa může poškodit u některých jedinců jejich zdraví.

Proto je podle mne třeba u porážkové (masné) daně postupovat obdobně jako v případě lékařství, tedy omezovat spotřebu potravin ze zabitých zvířat postupnými legislativními kroky s tím, že nepotvrdí-li se obavy odpůrců vegetariánství ze záporných dopadů na zdraví naší populace, pak je možné postupně zvyšovat sazby porážkové daně, a to až na takovou úroveň, která povede k úplnému vyloučení potravin ze zabitých zvířat ze stravy. Obdobně se postupuje při zkoušení nového léku v medicíně, kdy tento nový lék je nejdříve vyzkoušen na malé skupince dobrovolníků, poté jsou provedeny rozsáhlejší studie, nakonec je registrován jako nové léčivo pro nejširší populace, stále se však sledují jeho nepříznivé účinky na zdraví lidí. Vegetariánství já osobně považuji za takovýto lék na mravní, zdravotní a ekologické potíže naší společnosti (viz mé předchozí rozhovory k porážkové dani).

Proto jsem zformuloval na základě obdržených připomínek konkrétní návrh zákona a důvodovou zprávu k zákonu o porážkové daňi , který vychází z dánského zákona č. 616 z 30. června 1994 týkajícího se zdanění čokolády a cukrovinek aj. (tj. nezdravých potravin) ve znění pozdějších změn (viz zejména www.retsinformation.dk, jehož soudní překlad z dánštiny jsem měl k dispozici) s tím, že jsem za zdanitelné zboží nepovažoval čokoládu aj., ale zboží ze zabitých zvířat. Dále jsem vyhotovil anglický překlad návrhu zákona o porážkové (masné) dani a úvodního rozhovoru k tomuto zákonu.

Vegetarian.cz: Proč jste upravil název a jaké vás k tomu vedly důvody?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Základní důvody jsou tři. Za první - zřejmě není možné vázat porážkovou (masnou) daň na každý prodej masa od jatek, velkoobchodníka, maloobchodníka až po konečného zákazníka jako v případě DPH, ale je třeba použít koncept spotřební daně. Povinnost odvést daň tak bude existovat pouze v případě prvého prodeje po porážce zvířete, proto porážková daň. Za druhé předmětem porážkové (masné) daně nebude pouze maso, ale veškeré zboží ze zabitých zvířat, s vyjímkou registrovaných léčiv při prodeji v lékárnách, proto také porážková daň. Zároveň jsem reagoval na možný vývoj současného vědeckého poznání, kdy se možná podaří vypěstovat maso uměle bez porážky a utrpení zvířat, kdy předmětem porážkové daně bude jen maso a ostatní zboží z poražených zvířat, nikoliv takovéto umělé maso (v současnosti se pro výrobu syntetického masa používá nejčastěji tzv. fetální telecí sérum, pro jehož výrobu je nutno zabít krávu, existují i neživočišná krmiva tkáňových kultur, která jsou však velmi drahá, viz http://3pol.cz/1101/print ).

Vegetarian.cz: Proč jste pro podporu daně zvolil formu petice a ostatní možnosti podpoření vašeho zákona jste vyloučil?

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D: Uvědomuji si, že přesvědčit obyvatele o potřebě vydání se cestou porážkové daně je dlouhodobá záležitost, je to běh na dlouhou trať. A to jak v případě konzumentů masa, tak v případě vegetariánů, např. politiků-vegetariánů ve Straně zelených, kteří se musejí ohlížet na své voliče, z nichž většina se stravuje konvenčně. I mezi vegetariány - politiky Strany zelených převládá názor, že je třeba počkat s tímto projektem, až bude po parlamentních a komunálních volbách, a pak se uvidí. Problémem je, že mnou sestavený zákon o porážkové dani neznamená finanční ani jiné zvýhodnění žádné lobbistické skupiny, opravdu těžit z něj budou jen zvířata, jejichž zabíjení a utrpení se má postupně zamezit. Zvířata však nemají volební právo a nelze tak ve volbách počítat s jejich hlasy. Politici dnes u nás nejsou zvyklí prosazovat a obhajovat altruistické zákony, které přinášejí výhody až z dlouhodobého hlediska a které neznamenají pro jejich voliče z krátkodobého hlediska žádné hmotné výhody, spíše hmotné nevýhody. Proto jsem zvolil jako první krok formu petice, abych si ověřil, zda podstatná část lidí bude vůbec ochotna něco udělat pro zvířata, bez krátkodobého osobního prospěchu.

…

http://www.vegetarian.cz/rozhovor/dgmdan3.html

7. Vegetarian.cz představuje :

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D. se narodil v Hustopečích u Brna v České republice v roce 1973. Absolvoval matematické gymnázium v Brně na třídě kpt. Jaroše a právnickou fakultu Karlovy University v Praze, kde získal titul Magistr.

Dále absolvoval postgraduální doktorandské studium na téže universitě, kde obdržel akademické tituly Ph.D. a doktor práv JUDr. Tématem jeho disertační a doktorandské práce bylo „Použití zahraničního práva v mezinárodním právu soukromém“. Od roku 2002 je JUDr. Dalibor Grůza Ph.D. advokátem se sídlem v Hustopečích u Brna zapsaným v seznamu České advokátní komory.

S vegetariánstvím začínal několikrát, od roku 2008 jsem zásadně výlučným frutariánem (tj. jím zásadně pouze rostlinné plody a rostlinné semena), v krajní nouzi jsem ovo-lakto vegetariánem a v krajní nouzi jím mrtvoly zvířat, která nebyla úmyslně zabita žádným člověkem, po pitvě veterinárním lékařem a převařených v několika vodách. K jeho zájmům patří filosofie, právo a politika. Roku 2009 jsem vydal knihu Filosofie rovnováhy. Na konverzační úrovni ovládám angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu, ruštinu a hebrejštinu.

Má útulek pro brojlery a psa z útulku, kterého v útulku pojmenovali Buddy (či "Bad" čili anglicky špatný) a kterého jsem přejmenoval na "Gud" (viz anglicky good čili dobrý nebo anglicky God čili Bůh), kterého se snažím krmit podle shora uvedené zásady způsobení co možná nejméně smrti a bolesti jiných živých tvorů, z mrtvol zvířat zásadně pouze mrtvolami zvířat, která nebyla úmyslně zabita žádným člověkem, tj. zemřela zásadně na stáří, po pitvě veterinárním lékařem.

(provedena autorská korektura předchozích dvou odstavců textu 13.12.2012)

RED http://www.vegetarian.cz/predstav/dgruza.html

STRANA ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ

STRANA ZA PRÁVA VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ