INDEX 


 

ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU A ÚSTAVNÍ STÍŽNOST

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-1793-20_1

 

 

Má poznámka:

Ústavní soud České republiky bez přítomnosti účastníků dne 23. července 2020 ve věci mé ústavní stížnosti č.j. III. ÚS 1793/20 rozhodl o odmítnutí této mé ústavní stížnosti a s ním spojeného návrhu na zrušení ustanovení veterinárního zákona.

 

Nejdůležitější je následující názor ústavního soudu, který má povahu závazného precedentu, který je podle mne zločinem proti lidskosti, protože de facto legitimizuje současné vraždy desítek miliónů hospodářských zvířat za každý měsíc i na území České republiky. Podle tohoto rozhodnutí ústavního soudu „je navíc věcí pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na tržišti nabízeno a stanovil podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s veterinárními předpisy, jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu tržiště, představuje“ údajně „ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.“

 

Ústavní soud prohlásil, že se údajně nejedná o jiný zásah orgánu veřejné moci, přestože vydání tržního řádu obce je upraveno dle veřejnoprávního paragrafu 18 zákona číslo 455/1991 Sbírky živnostenského zákona. Podle tohoto rozhodnutí ústavního soudu uzavření smlouvy o pronájmu tržního místa na tržišti provozované obcí je“ (tak údajně) „záležitostí ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti) a žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního vztahu vstoupila.“

 

Výše uvedené odmítnutí města Hustopeče pronajmout mi tržní místo pro prodej mého výše uvedeného sortimentu byl podle této mé ústavní stížnosti trvající zásah orgánu veřejné moci jiný než je správní rozhodnutí, protože byl částečně v samostatné a naopak částečně v přenesené (tj. správní, tj. veřejnoprávní) působnosti města Hustopeče a správce tržiště, protože přesahuje rámec přenesené působnosti dle veřejnoprávního paragrafu 18 zákona číslo 455/1991 Sbírky živnostenského zákona (dále též „živnostenský zákon“) upravujícího vydání Tržního řádu v nařízení obce, potažmo jej provádějícího Provozního řádu městského tržiště na Dukelském náměstí v Hustopečích (viz jeho odstavec 1.). Při mém pronájmu tržních místa na tomto tržišti se tudíž jednalo o protiústavní výkon veřejné služby pouze částečně v rámci samostatné, tj. soukromé působnosti města Hustopeče a správce tržiště. Město Hustopeče a správce tržiště jsou sice oprávněni určit podmínky prodeje na svém tržišti v Tržním a Provozním řádu, ale poté jsou povinni se řídit těmito svými právními předpisy a musí nediskriminačně a nikoliv čistě v správním či soukromém uvážení plnit tuto svou veřejnou službu dle níže uvedeného Článku 2 odstavce 3 Ústavy ČR bez protiústavní diskriminace ve vztahu ke všem osobám na tomto tržišti během zprostředkování prodeje mj. čerstvého, chlazeného či mraženého masa, jež je zde umožněn podle Provozního řádu i se zde podle mé osobní zkušenosti běžně děje. Navíc můj sortiment nebyl z prodeje na tomto tržišti vyloučen jako nevhodný (viz odstavec 1. Provozního řádu) ale pro rozpor s veterinárním zákonem (viz odstavec 9. Provozního řádu). Odmítnutí mého sortimentu městem Hustopeče a správcem tržiště pro rozpor s veřejnoprávním veterinárním zákonem (viz odstavec 9. Provozního řádu) v této věci protiústavním dle mé ústavní stížnosti je tak protiústavní výkon veřejné služby a výkon opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu paragrafu 72 odstavce 5) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu (dále též „zákon o Ústavním soudu“). Tudíž tento protiústavní trvající zásah orgánu veřejné moci není ryze soukromoprávní vztah, a tudíž je dána i příslušnost Ústavního soudu.

Protože se chci tímto prodejem mého poměrně drahého sortimentu živit a vykonávat ho jako své hlavní povolání, tento protiústavní trvající zásah orgánu veřejné moci je zamítnutím administrativního povolení v souvislosti s požadavky na výkon mého povolání*, tudíž také mj. o spor o občanská práva a závazky a podstatná újma dle Článku 6 Právo na spravedlivé řízení ve spojení s Článkem 35 odstavce 3 písmeno b) evropské ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD ve znění Protokolů číslo 11 a číslo 14.

*Benthem proti Nizozemí, č. 8848/80, 23. října 1985, Série A č. 97, § 36

Potvrzuji, že jsem využil veškeré dostupné a účinné opravné prostředky v daném státě (České republice), a to přípis datovou zprávou města Hustopeče a správci tržiště: Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov ze dne 25. června 2020 číslo jednací: MUH/37082/20/433, značka: MPO/7131/20/433. K vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků proti tomuto protiústavnímu trvajícímu zásahu města Hustopeče uvádím následující. Tento trvající zásah orgánu veřejné moci přesahuje rámec samostatné, tj. soukromé působnosti města Hustopeče vzhledem k úpravě vydaných Tržního a Provozního řádu jeho tržiště v rámci veřejnoprávního paragrafu 18 živnostenského zákona a je tak protiústavním výkonem veřejné služby pouze částečně v rámci veřejnoprávní (tj. správní působnosti). Vzhledem k částečné samostatné, tj. soukromé působnosti města Hustopeče v této věci zde není možné postupovat podle zákona číslo 500/2004 Sbírky Správní řád a zákona číslo 150/2002 Sbírky Soudní řád správní. Proto jde o výkon opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu paragrafu 72 odstavce 5) zákona o Ústavním soudu, proti kterému nebyly jiné opravné prostředky než výše uvedená ústavní stížnost a proti kterému nebyla nepřípustná tato ústavní stížnost.

 

 

                                                                                                                  III. ÚS 1793/20

                                                              

ČESKÁ REPUBLIKA

 

USNESENÍ

 

Ústavního soudu

            

            Ústavní soud rozhodl v senátu   složeném   z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) a soudců   Radovana   Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti JUDr. Dalibora Grůzy, Ph.D., bytem Mírová 1098/4, Hustopeče, zastoupeného JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem, sídlem Střední 933/10, Hustopeče, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 1 písm. h), § 18, § 21 odst. 1, § 27a odst. 1 písm. b) a odst. 3, § 39 odst. 2 a odst. 3, § 39a až § 41 a § 42 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:             

                                                                                                       

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

 

Odůvodnění:

                                                                            

1. Podáním, které Ústavní soud obdržel dne 27. 6. 2020 a které bylo doplněno podáním ze dne 30.6.2020, stěžovatel brojí proti sdělení města  Hustopeče  ze dne 24.6.2020 č.j. MUH/37082/20/433, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o pronájem tržního místa na tržišti provozovaném městem Hustopeče za účelem „prodeje nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvého masa zdechlin drůbeže (slepic) z vlastního chovu k lidské spotřebě“, a  to z důvodu rozporu této žádosti s právními předpisy [konkrétně se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči  a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů (veterinární  zákon),  ve  znění  pozdějších předpisů]. Po Ústavním soudu požaduje, aby zakázal městu Hustopeče a správci tržiště (Správě a údržbě budov města Hustopeče, organizační složce) v bránění mu v prodeji takového masa. V podání současně navrhl zrušení v záhlaví uvedených ustanovení veterinárního zákona.

 

2. V jednání města Hustopeče, které s ním odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa, spatřuje stěžovatel jiný zásah orgánu veřejné moci, vůči němuž neexistuje žádný procesní prostředek k ochraně. Přípustnost ústavní stížnosti odvozuje z § 75 odst. 2 písm. a) zákona                                                                                                                    

 

III. ÚS 1793/20

 

č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána ve lhůtě jednoho roku.

 

3. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Ve stávající věci k takovému závěru nedospěl.

 

4. Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Podle zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba proti pravomocnému rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, jimž bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

            

5. Stěžovatel spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci v tom, že s ním město Hustopeče odmítlo uzavřít smlouvu o pronájmu tržního místa. O jiném zásahu orgánu veřejné   moci (než je pravomocné rozhodnutí), který je zpravidla interpretován tak, že jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok orgánů veřejné moci vůči ústavně zaručeným základním právům a svobodám, však nelze v daném případě vůbec uvažovat. Uzavření   smlouvy o pronájmu tržního místa na tržišti provozované obcí je záležitostí ryze soukromoprávní (v případě obce se tak děje v samostatné působnosti) a žádnou z potenciálních smluvních stran nelze nutit k tomu, aby do smluvního vztahu vstoupila. Je navíc věcí pronajímatele, aby určil, jaké zboží má být na tržišti nabízeno a stanovil podmínky pro jeho prodej. Odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa odůvodněné tím, že jím zamýšlený prodej masa zdechlin (byť čerstvých a třeba i s veterinárním atestem) je v rozporu s veterinárními předpisy. jejichž dodržování je vyžadováno i v Provozním řádu tržiště, představuje ze strany města Hustopeče zcela legitimní postup.

            

6. Neshledal-li Ústavní soud v odmítnutí stěžovatelovy žádosti o pronájem tržního místa jiný zásah orgánu veřejné moci, je pak třeba jeho ústavní stížnost posuzovat právě ve světle tohoto závěru. Podle § 43 odst.  1 písm. d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Nepříslušností se přitom rozumí situace, kdy se stěžovatel domáhá něčeho, k čemu není Ústavní soud oprávněn, a to tak, že vůbec není způsobilý vést takové řízení.   Domáhá-li se tedy stěžovatel vydání rozhodnutí, kterým by bylo městu Hustopeče a správci tržiště zakázáno, aby bránili stěžovateli v prodeji masa (zdechlin), není k projednání takového návrhu Ústavní soud příslušný. Projednáním takového návrhu by totiž Ústavní soud vybočil z mezí své kompetence, vyplývajících z čl. 2 odst.  3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

            

7. S ohledem na to, že Ústavní soud vůbec není příslušným k projednání stěžovatelova návrhu, není na místě ani jeho argumentace dovozující přípustnost ústavní stížnosti z § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

 

2

                                                                                                                              III. ÚS 1793/20

 

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [§ 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu].

                 

9. Vzhledem k tomu, že akcesorický návrh na zrušení právního předpisu [v záhlaví uvedená ustanovení veterinárního zákona] podaný na základě § 74 zákona o Ústavním soudu sdílí osud ústavní stížnosti, bylo jej třeba rovněž odmítnout, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

 

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

 

V Brně dne 23. července 2020

 

Jiří Zemánek v. r.

předseda senátu                                                                                                                           

                                                                                                          

Za správnost vyhotovení:

Monika Zbořilová

 

3

                                                                                                       Sídlo: AK Střední 933/10, 693 01 Hustopeče

                                                                                              pobočka: AK Kupkova 380/2 690 020 Břeclav

tel.: +420 605 757 673

e-mail: akmoltas@email.cz

JUDr. Miroslav Moltaš, LL.M.                                                       ČAK: 50103, IČ: 16350715

ADVOKÁT

Ústavní soud České republiky

Joštova 8

660 83 Brno

 

Spisová značka Ústavního soudu: III.ÚS 1793/20

Města Hustopeče číslo jednací: MUH/37082/20/433, značka: MPO/7131/20/433

 

Navrhovatel:

 

JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., nar. 29. ledna 1973, trvale bytem Mírová 1098/4, 693 01 Hustopeče, tel. 534008871, adresa pro doručování - datová schránka ID: ztxswqa, Typ schránky: Fyzická osoba, Jméno: Dalibor GRŮZA (Oprávněná osoba)

zastoupený: JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem s evidenčním číslem České advokátní komory: 50103, IČO: 16350715, adresa: Střední 933/10, 693 01 Hustopeče

 

Další účastníci:

 

1. Město Hustopeče, IČO: 00283193, se sídlem Dukelské náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče (dále též „Město Hustopeče“)

2. správce tržiště: Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov, se sídlem Dukelské náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče (dále též „správce tržiště“)

 

Doplnění ústavní stížnosti spolu s návrhem na zrušení ustanovení zákona podané dne 27.6.2020 bez právního zastoupení navrhovatele jeho advokátem

Trojmo

Důkazy: spisy Města Hustopeče číslo jednací: MUH/37082/20/433, značka: MPO/7131/20/433

 

Přílohy:

- Má datová zpráva Městu Hustopeče a správci tržiště z 17.května 2020 s doručenkou z 18. května 2020 (ID zprávy 785135987 - zde jako přeposlaná příloha mé níže uvedené datové zprávy z 19. června 2020) s přílohami:

1.       JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., Shrnutí Filosofie rovnováhy (4 strany), copyleft 14. května 2020, viz www.spvzt.cz

2.       Má žádost o pronájem jednoho tržního místa na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích

- Má datová zpráva Městu Hustopeče a správci tržiště z 19. června 2020 s doručenkou z 22. června 2020 (ID zprávy 795999584) s přílohami:

3.       Předžalobní výzva k plnění dle paragrafu 142a občanského soudního řádu

4.       Předběžné znění mé ústavní stížnosti (na vědomí Městu Hustopeče a správci tržiště)

5. Starý ve znění z 22. května 2012 a nový ze 4. června 2020 Provozní řád tržiště na Dukelském náměstí v Hustopečích

6. Má doplňující datová zpráva Městu Hustopeče a správci tržiště z 24. června 2020 s doručenkou z 24. června 2020 (ID zprávy 797332749)

7. Datová zpráva Města Hustopeče a správce tržiště z 25. června 2020 s doručenkou z 25. června 2020 (ID zprávy 797890842) o vyloučení mých zdechlin drůbeže z prodeje na tržišti pro napadená ustanovení veterinárního zákona

 

Plná moc z 30. června 2020

 

Obsah stížnosti:

I. Skutkové okolnosti stížnosti … strana 2

II. Popis právních skutečností … strana 2

III. Základní práva a svobody, jejichž porušení stěžovatel namítá … strana 2 až 10

IV. Splnění požadavků přípustnosti stížnosti … strana 10

V. Požadovaná právní ochrana, jestliže Ústavní soud rozhodne v můj prospěch … strana 10 až 11

VI. Petit ústavní stížnosti … strana 11 až 17

VII. Doplnění mé ústavní stížnosti … strana 17 až 18

 

Dle mého výslovného pokynu si přeji, aby všechna podání mého advokáta a všechna má podání obojí v této věci a tato má ústavní stížnost byly posuzovány jako jeden celek.

I.

Skutkové okolnosti stížnosti

 

1.      Jsem drobný chovatel drůbeže na své zahradě se sklepem na Habánské ulici v Hustopečích a požádal jsem datovou zprávou z 17. května 2020 doručenou 18. května 2020 Město Hustopeče a správce tržiště (viz Příloha číslo 5.) o pronájem jednoho tržního místa na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích pro prodej v malých množstvích nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvých (masa) zdechlin drůbeže, jmenovitě slepic z tohoto mého vlastního drobného hospodářství (chovatelské činnosti) zejména etickým vegetariánům (lidem i jimi zastoupeným /chovaným/ jejich zvířatům), kteří se neobejdou úplně bez jedení masa a tak by spotřebovali minimální množství tohoto nynějšího nejmilosrdnějšího masa (to jest zdechliny), které neohrozí jejich zdraví (viz Příloha číslo 2.). Když rubrikovaný orgán veřejné moci nerozhodl o mé žádosti ani ve lhůtě 30 dnů od jejího podání, tak jsem mu zaslal předžalobní výzvu k plnění dle paragrafu 142a občanského soudního řádu ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení tohoto řízení svou datovou zprávou z 19. června 2020 mu doručenou 22. června 2020 (viz Příloha číslo 3.). Na tuto vyzvu tento orgán reagoval svou datovou zprávou z 25. června 2020 (viz Příloha číslo 7.), že je nucen nepronajmout mi dle práva a Provozního řádu tržní místo (viz Příloha číslo 5.) pro mnou výše uvedený sortiment zdechlin drůbeže z důvodu mnou napadených ustanovení veterinárního zákona v aktuálním znění.

 

II.

Popis právních skutečností

 

2.      Podle provozního řádu tržiště po posouzení mého výše uvedeného prodejního sortimentu správce tržiště neměl tento prodejní sortiment nebo jeho část z prodeje vyloučit jako nevhodný a neměl mi bránit v prodeji ad I. této ústavní stížnosti neuzavřením se mnou smlouvy o pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má poznámka) jednoho tržního místa na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích (viz Příloha číslo 5.) i přes mou bezvýslednou předžalobní výzvu  ad I. této ústavní stížnosti, a to z níže uvedených důvodů a z důvodů ústavnosti (viz níže). Jde zde o trvající jiný zásah částečně v samostatné působnosti Města Hustopeče, než je správní rozhodnutí.

 

III.

Základní práva a svobody, jejichž porušení stěžovatel namítá

 

3.      Proti výše uvedenému trvajícímu opatření, respektive jinému zásahu orgánu veřejné moci (ad II. této ústavní stížnosti) podávám ve smyslu paragrafu 72 odstavce 1. písmena a) a paragrafu 74 zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu (dále též „zákon o Ústavním soudu“) tuto

ústavní stížnost

spolu s návrhem na zrušení ustanovení zákona,

kterou odůvodňuji porušením Článků 3, 6, 7, 26, 36 Listiny základních práv a svobod (usnesení číslo 2/1993 Sbírky Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky) (dále též „Listina“) a Článku 2 ústavního zákona číslo 1/1993 Sbírky Ústava České republiky (dále též „Ústava“).

4.      Podle Článku 2Ústavy (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. (tedy slouží mně i /českým/ zvířatům, která mají dle českého práva základní práva i právní osobnost, viz níže, má poznámka) Podle Článku 26 Listiny (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost., (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností., (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. (což se týká i mé výše uvedené hospodářské činnosti na výše uvedeném tržišti, když by se pro ni neměla uplatnit z důvodu mnou namítané neústavnosti níže uvedená právní omezení ani jiná neústavní diskriminace oproti ostatním osobám na tomto tržišti při prodeji čerstvého, chlazeného či mraženého masa, jež je zde umožněn podle Provozního řádu /viz Příloha číslo 5./ i se zde podle mé osobní zkušenosti běžně děje, má poznámka)

5.      Dále jde o Listinu: Článek 3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné., Článek 7 (1) Nedotknutelnost osoby … je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. („všem“, tedy se zaručují i lidská základní práva a svobody i základní práva a svobody zvířat, která mají dle českého práva právní osobnost zvířat /viz níže odstavec 18. této ústavní stížnosti/, zejména mám na mysli právo na život a na ochranu tělesné integrity lidí i zvířat vyjma výše zmíněných zákonných omezení, má poznámka)

6.      Navrhovatel je přesvědčen, že opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ad II. této ústavní stížnosti vybočil z mezí ústavnosti a ochrany základních práv a že jím bylo porušeno jeho Listinou zaručené právo na spravedlivý proces, jak toto právo vyplývá z Článku 36 a dalších ustanovení Listiny zajišťující právo na spravedlivé řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

 

Ad Článek 2 Ústavy a Článek 26 Listiny:

 

7.      Jsem si vědom toho, že dle českého zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění (zde též „veterinární zákon“):

Paragraf 3 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí písmeno d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí. Paragraf 5 (1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen písmeno h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (Evropského společenství) číslo 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písmeno c) nařízení (Evropského společenství) číslo 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky. Paragraf 18, (1) Živočišné produkty musí písmeno b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, písmeno c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí, (4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených., (5) Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné. Paragraf 21 (1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a předpisy Evropské unie. Paragraf 27a (1) Chovatel může v malých množstvích prodávat písmeno b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti, (3) Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména (jedná se o demonstrativní výčet, v podrobnostech viz výše uvedený paragraf 18, má poznámka)nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. Paragraf 39 (2) a (3), paragraf 39a až paragraf 41, paragraf 42 (2) druhý a třetí rozvité větné předměty považují uhynulá zvířata za kadáver a jako taková je zahrnují pod širší pojem „vedlejší živočišné produkty“, jež na rozdíl od živočišných produktů nejsou určeny k lidské spotřebě, ale právě k odstranění, likvidaci či dalšímu zpracování (nikoliv zpracování na potraviny určené k lidské spotřebě).  V rámci uvádění masa a masných výrobků do oběhu k lidské spotřebě pracuje veterinární zákon pouze s variantou porážky, to je usmrcení, zvířat (na jatkách). (všechny výše uvedené paragrafy v tomto odstavci zde též „napadená ustanovení“)

Paragraf 3 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí písmeno n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso. Paragraf 12 (2) písmeno a) těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen "kadávery").

8.      Avšak u masa zdechlin zvířat po veterinární pitvě, pokud „jsou tepelně opracovány po dobu 5 až 6 minut při teplotě 121 stupňů Celsia, dochází ke zničení vegetativních forem mikroorganismů, ale i spór“[1]. Toto je možno převařením v tlakovém hrnci či pod pokličkou například v několika vodách (viz níže) nebo tepelným opracováním masových konzerv masa zdechlin po veterinární pitvě.

Poznámky k odstavci 8.:

[1] „Masové konzervy a polokonzervy jsou masné výrobky hermeticky uzavřené v plechovém nebo jiném vhodném obalu a tepelně opracované tak, aby se zajistila jejich dlouhodobá trvanlivost. - Masové konzervy - na trhu jsou masa ve vlastní šťávě, hotové pokrmy bez přílohy a s přílohou, paštiky a haše. Jsou tepelně opracovány po dobu 5 až 6 minut při teplotě 121 stupňů Celsia. Tepleným opracováním dochází ke zničení vegetativních forem mikroorganismů, ale i spór.“, strana 9 ze 17, Střední odborné učiliště Domažlice, Výukový materiál, Potraviny a výživa, citováno 18. května 2020, viz https://www.soudom.cz/maso-a-masne-vyrobky.html

9.      Proto napadená ustanovení veterinárního zákona považuji jako celek za protiústavní, protože v současnosti v České republice tyto zákonné podmínky v podstatě znemožňují volný prodej masa přirozeně zásadně na stáří uhynutých zvířat i po veterinární pitvě. Přičemž tento prodej by umožnil chovat zvířata až do jejich přirozené smrti, zásadně na stáří a pak jejich maso po veterinární pitvě volně prodat lidem zejména etickým vegetariánům, protože podle všeobecně uznávaných názorů lékařské veřejnosti v České republice se někteří lidé, zejména mám na mysli těhotné a kojící ženy a malé děti a rovněž tak někteří domácí mazlíčci jako psi a kočky (kromě zvířecích vegetariánských krmiv yarrah pro psy[2], respektive amicat s nutným taurinem proti oslepnutí pro kočky, taurin je protein, který lze vyrobit bez nutnosti zabíjet zvířata[3]) neobejdou úplně bez jedení masa a protože tak by spotřebovali minimální množství tohoto nynějšího nejmilosrdnějšího masa (to jest zdechliny), které neohrozí jejich zdraví[4]. Toto maso se jedlo také ve starověku: Bible (Bible kralická), Deuteronomium 14, verš 21 Žádné umrliny (rozumněji „zdechliny“ podle Českého ekumenického překladu) jísti nebudete; příchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude (jde přímo o příkaz Biblické Tóry pro nežidy k jedení zdechlin, má poznámka), aneb prodáš cizozemci (jde přímo o příkaz Biblické Tóry pro židy, má poznámka) (očividně zde obě šlo o letitou osvědčenou praxi, jež bylo chybou zcela opouštět, má poznámka)... Romové používali také geniální recept, jak jíst zdechliny zvířat, "zdechliny se vyvářely ve více vodách"[5], a to v době, kdy ještě nikdo neslyšel o sterilizaci chirurgických nástrojů.

Poznámky k odstavci 9.:

[2] Chovatelské potřeby bitiba.cz – Vše za nízké ceny, Yarrah Bio vegetariánské a veganské suché krmivo pro psy [online], [citováno 21. května 2020], Dostupné z: https://www.bitiba.cz/shop/krmivo_pro_psy/granule_pro_psy/yarrah/adult/483455

[3]AmiCat 7,5 kilogramu – Twiko, Krmivo pro kočky pouze z rostlinných a minerálních surovin [online], Copyright© Twiko.cz, [citováno 21. května 2020], Dostupné z: https://www.twiko.cz/ami-cat-7-5kg/

[4]Od 1. července 2003 byl do krmivářské legislativy zapracován (vyhláška číslo 544/2002 Sbírky, kterou se mění vyhláška číslo 451/2000 Sbírky, kterou se provádí zákon číslo 91/1996 Sbírky o krmivech) zákaz zkrmování kadáverů (zdechlin), respektive zvířecích mrtvol pro výživu hospodářských zvířat. Viz Masokostní moučka – Wikipedie, [online], [citováno 17. března 2019], dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Masokostní_moučka. Tuto právní úpravu, pokud se týká zkrmování masa po veterinární pitvě případně převařené v několika vodách za zákonných podmínek nikoliv býložravcům, ale I všežravcům, respektive masožravcům například prasatům či drůbeži, považuji obiter dictum“ rovněž za protiústavní ze stejných důvodů.

[5] „Maso se na stole objevilo zřídka. Ženy ho získávaly trojím způsobem, a to koupí v obchodě, krádeží nebo koupí podřadnějšího masa na jatkách. Někdy vyhrabávaly i zdechliny. (Zdechliny se vyvářely ve více vodách. Podle starých Romů jsou zdechliny čistší maso, protože zvíře nezemřelo násilnou smrtí.)“, strana 30 až 31 ze 142, Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola, MILLS, s. r. o., Čelákovice, Vypracovala: Tereza Rosecká, Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová, Čelákovice, 2010, Život romské menšiny - PDF Free Download. Documents Professional Platform – PDF Download Free - ADOC.TIPS [online], Copyright © 2020 ADOC.TIPS, All rights reserved, [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://adoc.tips/ivot-romske-meniny.html

 

Ad Články 3, 6, 7 Listiny:

 

10.   Toto mé stanovisko o protiústavnosti znemožnění volného prodeje i po veterinární pitvě masa přirozeně uhynutých zvířat opírám o současný trend v českém právu, který zásadně mění pohled na práva zvířat v naší společnosti. Římské právo řadilo zvířata, stejně jako otroky, do právního režimu věci. Toto postavení zvířete jako otroka ve smyslu římského práva definovaného zásadou „servus nullum caput habet“ (otrok nemá žádnou „hlavu“, nemá právní osobnost, to jest otrok je živá věc) se mění na postavení zvířete jako hebrejského otroka ve smyslu Bible, Starého zákona, Tóry. V židovském právu zůstával otrok lidskou bytostí a byl subjektem práva, to jest byl nositelem práv. Mojžíšův zákon chránil otroka proti svévolnému mrzačení a stíhal jeho usmrcení otrokovým pánem (Exodus 21, verše 20 až 21, má poznámka). Pokud pán poškodil zrak nebo chrup otroka, byl povinen ho jako kompenzaci propustit (Exodus 21, verše 26 až 27).[6] (viz níže uvedená ustanovení novely trestního zákoníku, má poznámka) Také aristotelská filosofie vymezila jasný rozdíl mezi zvířetem a člověkem. Zvíře je v ní pouhou vegetativní a smyslovou živou bytostí obdařenou schopností pohybu, člověk bytostí rozumnou a společenskou, duchovní, morální, a proto má i nesmrtelnou duši. Od vrcholného středověku si tuto koncepci plně osvojilo křesťanství.

11.  Některé přístupy přiznávají zvířatům způsobilost mít práva (v současnosti v českém právu jde o právní osobnost, má poznámka), avšak nikoliv způsobilost k právním úkonům (v současnosti v českém právu jde o svéprávnost, má poznámka), což je postavení obdobné malému dítěti, případně je řadí do kategorie „cítících věcí[7], což obojí je i současný trend v českém právu (viz níže). Viz například Článek 20a německé ústavy, Článek 80 a Článek 120 švýcarské ústavy, paragraf 285a rakouského občanského zákoníku ABGB, paragraf 90a německého občanského zákoníku BGB, Článek 641a švýcarského občanského zákoníku, Článek 137 nového ruského občanského zákoníku a stejné pravidlo v Článku 1 odstavci 1 polského zákona na ochranu zvířat nebo i americký tak zvaný abolicionistický /historicky ve Spojených státech amerických protiotrokářský/ přístup v konceptu "osvobození zvířat" /viz například Peter Singer v jeho stěžejní knize Osvobození zvířat/ snaha pomocí soudního příkazu „habeas corpus“ dosáhnout ochrany zvířat právě tím, že soud přesvědčí o tom, že pojem osoba zahrnuje nejenom člověka ale i určité zvíře[8], viz i důvodová zpráva k paragrafům 494, respektive 487 českého Nového občanského zákoníku, která také uvádí, že toto „ustanovení … se podle vzoru dalších evropských úprav vymaňuje z dogmatu římského práva o „bučících nástrojích“ a z právního pojetí zvířat jako věcí v právním smyslu“. Jako římskokatolický křesťan jsem vděčný za snahu o nápravu výše uvedeného aristotelovského křesťanského bludu o zvířatech ve světle ekologické encykliky Laudato Si (Buď pochválen) z roku 2015 (viz zde „Modlitba za naši Zemi“ a „Modlitba křesťanů a celého stvoření“, strany 151 až 153, Nakladatelství Paulínky, 2015, má poznámka) současného papeže Františka.

12.  Nelidské osoby. Existuje několik případů, kdy soud rozhodoval o uznání statusu osoby zvířatům s vyvinutou inteligencí, tak zvaným nelidským osobám: V červenci 2013 rozhodlo indické ministerstvo životního prostředí a lesů povýšit status inteligentních kytovců na nelidské osoby a zakázalo aquacentra, vodní show a podobná zařízení, kde by měli být kytovci chováni v zajetí a ryze pro zábavu.[9][10] V prosinci 2014 soud v New York City rozhodl negativně o přidělení statusu osoby šimpanzovi Tommymu, který byl vycvičen k jednoduchým úkolům a dokonce si zahrál v několika filmech, potažmo pak šimpanzům obecně. Argumentace soudu se opírala zhruba o to, že tito primáti nemohou nést povinnosti ani zodpovídat za své činy (jde zde spíše o otázku svéprávnosti než otázku právní osobnosti, avšak například i pes je si dle mé osobní zkušenosti vědom povinností a i odpovídá za své činy, má poznámka). O přidělení statusu se snažila organizace The Non human Project ve státě New York.[11] V březnu 2015 došel soud v argentinském Buenos Aires k rozhodnutí udělení statusu nelidské osoby (s právem na svobodu) samici sumaterského orangutana, která svých posledních 20 let strávila v zoo, a současně rozhodl přesunout ji do brazilského národního parku.[12][13]

13.  V případě rozhodnutí Ústavního soudu o protiústavnosti zákazu volného prodeje masa zdechlin zvířat za zákonem garantovaných podmínek by se jednalo o další, ale zřejmě zlomový praktický krok v boji proti otroctví zvířat v případě, že není jejich porážka nezbytně nutná, a tato ústavní stížnost je jeden z kroků v tomto boji, který v případě boje proti otroctví lidí trval prakticky od starověku (dynastie Čchin vládnoucí v Číně od roku 221 do roku 206 před Kristem poprvé zrušila otroctví lidí) prakticky až do roku 1865, kdy byl přijat 13. dodatek Ústavy Spojených států amerických, který zakázal otroctví lidí v celých Spojených státech amerických[14].

Poznámky k odstavcům 10. až 13.:

[6] Otrokářství – Wikipedie, [online], [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Otrokářství

[7] Zvíře – Wikipedie, [online], [citováno 21. května 2020], Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvíře

[8] strany 13 až 14, 28 až 31, Houdek, Pavel. Přínosy a rizika zavedení právní subjektivity zvířat v českém právu. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra práva životního prostředí. Vedoucí práce Stejskal, Vojtěch. [online], [citováno 26. května 2020], Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/1860

[9] India Declares Dolphins „Non-Human Persons“, Dolphin shows BANNED /překlad viz následující poznámka této ústavní stížnosti/. Daily Kos [online]. Jason Hackman, Community, úterý 30. července 2013, 17 hodin 29 minut. Copyright © Kos Media, LLC [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://www.dailykos.com/stories/2013/07/30/1226634/-India-Declares-Dolphins-Non-Human-Persons-Dolphin-shows-BANNED

[10] Indie vyhlašuje delfíny za „nelidské osoby“, show s delfíny zakázány | Dôležite.sk , důležité informace, denní zprávy, aktuální zpravodajství. Wayback Machine [online]. Jason Scott Hackman, překlad: Miroslav Pavlíček, zdroj: dailykos.com, Asie, 25. února 2020. Autor: ac24 # HaqeVimo24 [citováno 22. června 2020]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5. března 2014 z: https://web.archive.org/web/20140305092621/http://www.dolezite.sk/Indie-vyhlasuje-delfiny-za-nelidske-osoby-show-s-delfiny-zak-ydX.html

[11] Apeus corpus. Chimps not human, says New York court /Tělo opice. Šimpanzi nejsou lidé, říká soud v New Yorku, můj překlad/, RT USA News. Rt Breaking news, shows, podcasts [online]. Barbara J King (@bjkingape), 4. prosinec 2014, 09 hodin 27 minut / Update před 5 lety. Copyright © Autonomous Nonprofit Organization [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://www.rt.com/usa/211639-chimpanzee-court-rights-newyork/

[12] Argentine court extends human right to freedom to orangutan /Argentinský soud rozšířil lidské právo na svobodu na orangutana, můj překlad/, Rt WorldNews. RT Breakingnews, shows, podcasts [online]. Lyndsay Farlow (@LyndsayFarlow), 22. prosinec 2014, 03 hodiny 27 minut / Update před 5 lety. Copyright © Autonomous Nonprofit Organization [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://www.rt.com/news/216551-orangutan-argentina-human-right/

[13] Osoba – Wikipedie. [online], [citováno 22. června 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Osoba

[14] Slavery – Wikipedia, [online], [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Slavery

14.  Ohledně tohoto nového právního přístupu ke zvířatům jde o zákon číslo 114/2020 Sbírky, to jest Zákon, kterým se mění zákon číslo 40/2009 Sbírky, trestní zákoník, podle této novely trestního zákoníku paragraf 302 Týrání zvířat (3) a způsobí-li tento čin týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až šest let (Zvýšení dosavadní horní trestní sazby z pěti na šest let nově znamená, že v tomto případě vyjma mladistvých pachatelů není možné podmíněné zastavení trestního stíhání ani schválení narovnání v trestním řízení. Tento trestný čin se zpřísněným trestem by dopadal možná i na nedůvodnou porážku zvířete., má poznámka) a podle této novely trestního zákoníku zcela nového paragrafu 302a Chov zvířat v nevhodných podmínkách (4) a způsobí-li tento čin trvalé (zdravotní) následky či smrt většímu počtu zvířat, bude pachatel potrestán odnětím svobody na pět až deset let.

15.  Poslanec ODS Marek Benda uvádí, že „bude tendence některých aktivistů začít používat nové ustanovení“ trestného činu úmyslného chovu zvířat v nevhodných podmínkách s desetiletým trestem odnětí svobody možná „proti ... velkochovům“ (protože většina chovů v České republice, jimiž jsou velkochovy pro porážku zvířat, je velmi nespravedlivá, například je zde hospodářským zvířatům omezen od jejich narození volný pohyb na velmi malý prostor, aby tímto svým pohybem neztrácela svou získanou hmotnost, zde jsou krmena takovým způsobem, aby po svém narození získala co možná nejrychleji porážkovou hmotnost, a kde krátce, to jest nejpozději za několik měsíců po svém narození jsou po tomto svém od narození velkém utrpení způsobeném takto člověkem rovněž krutě zabita, to jest poražena na jatkách, například v České republice s asi 10 miliony obyvatel je asi půl milionu vražd brojlerů (to znamená slepičích kuřat /mláďat/) denně, má poznámka[15]). Tato novela trestního zákoníku primárně postihuje tak zvané množírny psů a koček. Pro přijetí návrhu hlasovalo 133 z přítomných 159 poslanců a zákon měl masivní podporu napříč politickými stranami v Parlamentu. „Je to velká chvíle,“ řekla předsedkyně Top 09 a spoluautorka zpřísnění trestního zákoníku kvůli týrání zvířat Markéta Pekarová Adamová. „Jsem rád, že ti, kteří budou týrat zvířata, budou vice potrestáni,“ řekl v Poslanecké sněmovně předseda SPD Tomio Okamura. „Právě jsem hlasoval pro výrazné zpřísnění trestů za týrání zvířat. Mám totiž rád zvířata a nesnáším, když se jim ubližuje,“ okomentoval na Twitteru přijetí zákona premiér a předseda Ano Andrej Babiš.[16]

Poznámky k odstavcům 14. a 15.:

[15] čas 30 až 60. sekunda záznamu, datum vysílání: 29. srpna 2018, 22 hodin 45 minut, Týden podle Jaromíra Soukupa | Barrandov.tv, Televize Barrandov - baví nás bavit [online], Copyright © 2008 [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://www.barrandov.tv/video/134367-tyden-podle-jaromira-soukupa-29-8-2018

[16] Za chov zvířat v nevhodných podmínkách bude hrozit až deset let vězení, datum článku 3. března 2020, [citováno 20. května 2020], Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/snemovna-tyrani-zvirat-trestni-zakonik-chov-v-nevhodnych-podminkach-mnozirny.A200303_182737_domaci_kop : Autor Josef Kopecký

16.  Dále jde o zákon číslo 89/2012 Sbírky /Nový/ občanský zákoník(dále též „NOZ“).

17.  Podle paragrafu 8 NOZ Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. (jde o tradiční principy a principy moderního práva "neminem laedere" /nikomu neškodit/ a kritérium svobody jednotlivce, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, což by se mohlo týkat také „abusus iuris“ /zneužití práva/ porazit zvíře, to jest týrání zvířat jejich bezdůvodnou porážkou, podle mne jde o delikt dle paragrafu 2909 NOZ Porušení dobrých mravů či paragrafu 2910 NOZ Porušení zákona /jmenovitě trestný čin Týrání zvířat dle trestního zákoníku, viz výše/, má poznámka)

18.  Podle paragrafu 494 NOZ Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. (z tohoto ustanovení podle mne plyne právní osobnost zvířat, protože zvíře není věcí, to jest NOZ zde stanoví, že zvíře je smysly nadaný živý tvor a platí-li všeobecně uznávaná přírodovědecká evoluční teorie je rozum zvířat jen vývojovou otázkou v čase /podle této vědecké teorie je člověk pouze více evolučně dokonalé zvíře/, a proto jakýsi hraniční statut zvířete mezi věcí a právní osobností jako by byla definice přesného právního statutu zvířete platný NOZ ani demonstrativně na rozdíl od původní osnovy NOZ neobsahuje, avšak fakticky má zvíře velmi omezenou /opice[17]/ nebo téměř žádnou /had/ svéprávnost /to jest rozum/ a potřebuje opatrovnictví a zastoupení člověkem jakoby malé dítě (viz výše) při výkonu svých povinností a dále práv mu přiznaných v rámci českého právního řádu /například viz výše uvedená ustanovení trestního zákoníku/, přesto však platí, že všichni živí tvorové by měli mít v naší společnosti práva uznaná spravedlivým způsobem zákony státu, má poznámka)

Poznámky k odstavci 18.:

[17] Bohatě rozvinutý společenský život, jaký vedou opice, sebou nese nutnost vzájemné komunikace. Opice se spolu prostě musí umět domluvit. Seznam lidoopů, kteří se naučili znakovou řeč. Šimpanzi: Washoe, Chimp Nimsky, Sarah, Loulis, Panzee, Lucy Temerlin (všichni se naučili znakovou řeč), Lana (používala k dorozumívání s lidmi tak zvané lexigramy – klávesy se symboly), Ai (používala počítač). Bonoba (jiný druh šimpazne): Panbanisha a její syn Nyota, Kanzi. Orangutani: Chantek, Azy. Gorily: Koko, Michael. Jak se opice naučily mluvit | Ábíčko.cz. Zábava, příroda, věda a technika | Ábíčko.cz [online]. Copyright © 2001 [citováno 21. května 2020]. Vyšlo v ABC 23/2009. 18. listopadu 2009, 06:00 hodin Autor: Zdena Martinová, dostupné z: https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/9425/jak-se-opice-naucily-mluvit.html

19.  Jsou to také paragraf 2 NOZ (3) zákaz krutosti (i ke zvířatům má poznámka), paragraf 3 NOZ (1) zákaz působit bezdůvodnou újmu druhým (to znamená i zvířatům, má poznámka), (2) písmeno a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, písmeno f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží (viz výše i práva zvířat například dle trestního zákoníku, má poznámka), (3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti (to jest zřejmě dobrých mravů, má poznámka) a práva.

20.  Tento přístup ke zvířatům sdílí také česká odborná komentářová literatura, která se z větší části věnuje paragrafu 494 NOZ poměrně podrobně a zakotvení tohoto paragrafu 494 vysvětluje jako „projev legislativního jevu, který se nazývá dereifikace (odvěcnění) zvířat a souvisí s reflexí celkové změny vztahu člověka k přírodě (podmaňující vztah se mění na vztah symbioticko-užívací)“ a respektuje východiska naznačená důvodovou zprávou. K tomu srovnej  P. Lavický a kolektiv: Občanský zákoník 1., Obecná část (paragraf  1 až 654), Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2014, strana 1746 a následující a dále srovnej F. Melzer, P. Tégl a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář, svazek 3., paragraf  419 až 654, Leges, Praha 2014, strana 228 a následující. Část komentářové literatury naproti tomu přistupuje k těmto otázkám velmi stručně, k tomu srovnej J. Švestka, J. Dvořák, J. Fiala a kolektiv: Občanský zákoník, Komentář, svazek 1., Wolters Kluwer, Praha 2014, strana 1166 až 1167.

21.  Tato odborná literatura uvádí, že v českém právu došlo u zvířat k výraznému hodnotovému posunu, který je ztělesněn právě paragrafem 494 NOZ. „Ustanovení má především hodnotový význam a vytýká před závorku živé zvíře jako společníka člověka, přiznává existenci emocionální vazby mezi nimi a chrání elementární principy humanity.“ (Srovnej J. Křiváčková, K. Hamuľáková, T. Tintěra a kolektiv: K pojetí člověka a věci v novém soukromém právu, C. H. Beck, Praha 2015, strana 197.)

22.  „Rozsah, ve kterém aplikace ustanovení o věcech neodporuje povaze zvířete (sc. jako živého tvora), bude vždy nutně individuální. Pro účely pochopení pravidla lze příkladmo ukázat na určité obecné skupiny typových případů, v nichž půjde skutkově o totéž, a bude tedy odůvodněn stejný hodnotový závěr. Zásadně jde o to, aby v důsledku mechanické aplikace ustanovení o věcech nebylo živé zvíře vystavováno pocitům úzkosti či strachu, aby mu nebyla působena bolest, aby u něj nevznikal stres (například odloučením od svého pána – vlastníka), aby nedocházelo k jeho poškození, či dokonce uhynutí a podobně ...“ (Viz F. Melzer, P. Tégl a kolektiv: Občanský zákoník – Velký komentář, svazek 3., paragraf 419 až 654, 1. vydání, Leges, Praha 2014, strana 233, 234.)

23.  „Význam a hodnota zvířete souvisí s tím, že živé zvíře je tvor nadaný smysly a schopný vnímat bolest. Z tohoto důvodu není možné s ním zacházet stejně jako s jinými hmotnými předměty. Je tedy třeba respektovat povahu zvířete jako živého tvora a zvířecí integritu.“ [Srovnej P. Koukal in P. Lavický a kolektiv: Občanský zákoník, Komentář, Obecná část (paragraf 1 až 654), C. H. Beck, Praha 2014, strana 1748.]

24.  „Na rozdíl od neživých a necítících předmětů nelze nadále disponovat zvířaty bez uvážení jejich pocitů a povahy. Majitel zvířete musí strpět odpovídající zásahy do práva na užívání vlastnictví, jež sledují pohodu a zájmy zvířat. Omezení v právním nakládání byla autory zamýšlena především s ohledem na zvířata, která se silně citově váží na člověka – ačkoli jsou v důvodové zprávě výslovně uvedeni psi, lze očekávat, že tato pravidla dopadají i na méně obvyklé druhy, u nichž se prokáže existence silného vzájemného vztahu a emoční vazby.“ (Srovnej I. Prouza: Zvíře na rozhraní mezi osobou a věcí, Právní rozhledy číslo 1/2017, strana 13.)

25.  Blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2019, spisová značka 22 Cdo 1722/2018. Při posuzování důvodnosti žaloby na vydání zvířete (psa) je nutné přihlédnout i k povaze zvířete jako živého tvora; i žalobu na vydání psa podanou jeho majitelem lze zamítnout pro zneužití práva. V této věci však naopak byl závěr o zneužití práva založen na vztahu zvířete a faktického pána – žalovaných.[18]

Poznámky k odstavci 20. až 25.:

[18] Úvodní stránka | Česká advokátní komora [online]. Bulletin advokacie 5/2020, strana 51 až 53. Copyright ©, [citováno 11. června 2020]. Dostupné z: https://www.cak.cz/assets/komora/bulettin-advokacie/ba_5_2020_web.pdf

 

Ad Článek 36 Listiny:

 

26.  Bránění mému výše uvedenému prodeji čerstvých (masa) zdechlin drůbeže vyloučením tohoto mého sortimentu z prodeje a i neuzavření se mnou soukromoprávní smlouvy o pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má poznámka) tržního místa (viz Přílohy číslo 5. a 7.), proti kterým nejsou jiné opravné prostředky než ústavní stížnost, jsou ze zde uvedených důvodů výrazem podstatné libovůle obce jako orgánu veřejné moci, kdy jsem dodržel všechny zákonné lhůty a poskytl ji předběžné znění této mé ústavní stížnosti a filosofické důvody proti tomu (viz Přílohy číslo 4.,6. a 1.).

 

IV.

Splnění požadavků přípustnosti stížnosti

 

27.  Mnou vyčerpané procesní prostředky dle paragrafu 75 odstavce 2) písmeno a) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu jsou mé výše uvedené žádost o pronájem tržního místa ze dne 17. května 2020 a bezvýsledná předžalobní výzva ze dne 19. června 2020 (viz Přílohy číslo 2. a 3.).

28.  Bránění mému výše uvedenému prodeji čerstvých (masa) zdechlin drůbeže vyloučením tohoto mého sortimentu z prodeje a i neuzavření se mnou soukromoprávní smlouvy o pronájmu (respektive rezervaci dle nového Provozního řádu tržiště, má poznámka) tržního místa (viz Přílohy číslo 5. a 7.),  to vše očividně z důvodu výše uvedených podle mne neústavních veřejnoprávních napadených ustanovení veterinárního zákona přesahuje rámec přenesené působnosti dle paragrafu 18 zákona číslo 455/1991 Sbírky živnostenského zákona a jedná se o nezákonný výkon veřejné služby částečně v rámci samostatné (nikoliv jen správní) působnosti Města Hustopeče a správce tržiště, proto jde o výkon opatření, respektive jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu zákona o Ústavním soudu paragrafu 72 odstavce 5) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu, proti kterému nejsou jiné opravné prostředky než ústavní stížnost a proti kterému není nepřípustná tato ústavní stížnost.

29.  Tato ústavní stížnost rovněž ve smyslu paragrafu 75 odstavce 2) písmena a) zákona o Ústavním soudu svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána ve zde předepsané lhůtě 1 roku, protože v případě povolení volného prodeje masa zdechlin zvířat za zákonem garantovaných podmínek by zřejmě šlo o zlomový praktický milník v boji proti otroctví v současnosti v porážkových velkochovech nejvíce masově vězněných, mučených a vražděných hospodářských zvířat, to jest výše uvedených nelidských osob (v České republice je například asi půl milionu zavražděných brojlerů denně, což činí jenom v České republice s asi 10 miliony obyvatel příšerné číslo asi 30 miliónů vražd brojlerů, to znamená slepičích kuřat /to jest mláďat/ za dva měsíce /porážených ve velkochovech ve věku asi 1 měsíc od narození dle zkušenosti z mého „útulku“ pro brojlery/ a naši státní moc to zřejmě nezajímá, což je jakýsi nový holocaust[15], má poznámka). Proto není tato ústavní stížnost nepřípustná, i kdyby Ústavní soud došel v této věci k názoru, že jsem nevyčerpal všechny procesní prostředky.

 

V.

Požadovaná právní ochrana, jestliže Ústavní soud rozhodne v můj prospěch

 

30.  Napadená ustanovení veterinárního zákona ze všech výše uvedených důvodů v zásadním rozsahu negují jádro mého ústavně garantovaného hospodářského práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a za touto zjevnou zákonnou regulací hospodářského práva se ukrývá zásah do základních práv zvířat (základních práv ochrany života a zdraví zvířat a na jejich rovnost před zákonem a na spravedlivý proces, přičemž zvířata mají dle Listiny základní práva a také dle platného NOZ právní osobnost, viz výše, má poznámka), která jinak s tímto hospodářským právem zjevně nesouvisí (mělo by jít o důvod pro přísnější ústavní test proporcionality nikoliv jen racionality, má poznámka). Proto napadená ustanovení veterinárního zákona jsou neústavní, a protože jejich uplatněním očividně nastala skutečnost (to jest bránění mému výše uvedenému prodeji čerstvých /masa/ zdechlin drůbeže), která je předmětem této ústavní stížnosti, a jimi zavedený systém neumožňující prodej masa zdechlin zvířat nemůže být tolerován, měla by být Ústavním soudem České republiky pro rozpor s ústavní pořádkem jako celek zrušeny. A to uplynutím doby 12 měsíců od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, aby měl Parlament ČR čas přijmout změnu těchto zákonných ustanovení umožňující volný prodej masa zdechlin zvířat za zákonem garantovaných podmínek.

31.  V případě umožnění tohoto volného i podnikatelského prodeje masa zdechlin zvířat by šlo o jakýsi druh precedentu. Viz paragraf 11 zákona o Ústavním soudu (2) v plénu Ústavní soud rozhoduje písmeno (i) o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu. A také viz paragraf 13 NOZ Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

VI.

Petit ústavní stížnosti

 

Jsem proto nucen dovolávat se právní ochrany před Ústavním soudem a tomuto soudu navrhnout, aby

 

Nálezem:

 

1) vyhověl této mé ústavní stížnosti a ve smyslu paragrafu 82 odstavce 3 písmena b) zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu zakázal Městu Hustopeče, IČO: 00283193 a správci tržiště: Organizační složka města Hustopeče Správa a údržba budov, oba se sídlem Dukelské náměstí 2/2, 693 01 Hustopeče, aby mi bránili v prodeji v malých množstvích nezpracovaného po veterinární pitvě čerstvých (masa) zdechlin drůbeže, jmenovitě slepic z mého vlastního drobného hospodářství (chovatelské činnosti), a to nepronajmutím dle starého Provozního řádu ve znění z 22. května 2012, respektive nerezervací dle nového Provozního řádu účinného od 1. července 2020 mi jednoho tržního místa či vyloučením tohoto mého prodejního sortimentu z prodeje dle obou těchto Provozních řádů, to vše na tržišti na Dukelském náměstí v Hustopečích, PSČ 693 01 v České republice.

 

2) vyhověl této mé ústavní stížnosti a ve smyslu Článku 87 odstavce 1) písmena a) Ústavy ve spojení s paragrafem 74 zákona číslo 182/1993 Sbírky o Ústavním soudu zrušil části zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění (to znamená aktuální znění 15. ledna 2020 až 30 června 2020), a to část ustanovení paragrafu 3, jmenovitě celý jeho odstavec 1 písmeno d), část ustanovení paragrafu 5, jmenovitě celý jeho odstavec 1 písmeno h), celé ustanovení paragrafu 18, část ustanovení paragrafu 21, jmenovitě celý jeho odstavec 1, část ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě celý jeho odstavec 1 písmeno b) a celý jeho odstavec 3, část ustanovení paragrafu 39, jmenovitě celý jeho odstavec 2 a celý jeho odstavec 3, celá ustanovení paragrafu 39a až paragrafu 41 a část ustanovení paragrafu 42, jmenovitě jeho odstavce 2, druhý a třetí rozvité větné předměty, vše uplynutím doby 12 měsíců od vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 3, jmenovitě celého jeho odstavce 1 písmeno d) zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí,“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 5, jmenovitě celého jeho odstavce 1 písmeno h) zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky,“

 

-          Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 18 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„§18

 

(1) Živočišné produkty musí

 

a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie14d),

 

b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

 

c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14e),

 

d) být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14f).

 

(2) Živočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která

 

a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropské unie14d),

 

b) nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo zvláštními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h),

 

c) nebyla poražena, jde-li o maso a masné výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno,

 

d) jsou v souladu, jde-li o vodní živočichy a živočichy pocházející z akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem14i).

 

(3) Krajská veterinární správa může při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny na trh živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy.

 

(4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu15), jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

 

(5) Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.

 

(6) Prováděcí právní předpis

 

a) stanoví

 

1. veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování,

 

2. způsob označování masa, které pochází z území nebo části území, uvedených v odstavci 3,

 

3. které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné,

 

b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků.“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 21, jmenovitě celého jeho odstavce 1 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c).“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě celého jeho odstavce 1 písmeno b) zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářství a poražených v tomto hospodářství, ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti52),“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 27a, jmenovitě celého jeho odstavce 3 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„(3) Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje.“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 39, jmenovitě celého jeho odstavce 2 a celého jeho odstavce 3 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„(2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správy.

 

(3) Vedlejší živočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) stanoveným způsobem.“

 

-          Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 39a zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

㤠39a

 

(1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich na trh, pro obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropské unie9b).

 

(2) Jestliže předpisy Evropské unie9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, je provozovatel schváleného podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení povinen, není-li stanoveno jinak, neškodně odstranit nebo dále zpracovat tyto vedlejší živočišné produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů příslušné kategorie schválen Státní veterinární správou a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropské unie9b).

 

(3) Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b).

 

(4) Úřední veterinární lékaři ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu státního veterinárního dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b).“

 

-          Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 40 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

㤠40

 

(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropské unie21) a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni

 

a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů živočišného původu,

 

b) třídit, označovat, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,

 

c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,

 

d) předávat vedlejší živočišné produkty osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu.

 

(2) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují konfiskáty živočišného původu, jsou dále povinni

 

a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání konfiskátů živočišného původu, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění,

 

b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktů.

 

(3) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu vedlejších živočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) v případě, že není znám chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktu obec, v jejímž katastrálním území je místo nálezu.

 

(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených; chovatel je dále povinen místo zahrabání kadáveru koně označit způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a toto označení zachovávat po dobu 10 let.

 

(5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může se souhlasem okresní veterinární správy a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie9b) zpracovávat ve vlastním zařízení vedlejší živočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho činností.“

 

-          Přesný text celého tohoto ustanovení paragrafu 41 zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

㤠41

 

(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen "asanační podnik"), je povinna dále

 

a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně,

 

b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu24),

 

c) postupovat při zdolávání nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,

 

d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,

 

e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), jakož i postupy založené na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP),

 

f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání úřednímu veterinárnímu lékaři,

 

g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen "veterinární prosektorská činnost") krajskou veterinární správou,

 

h) jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů.

 

(2) Konfiskáty živočišného původu převzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku.

 

(3) Místo určené pro neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů zahrabáním (dále jen "zahraboviště"), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě,

 

a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,

 

b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.

 

(4) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů musí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání těchto produktů, popřípadě uvádění na trh takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí.

 

(5) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie,

 

a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky na označování, shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropské unie,

 

b) podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2.“

 

-          Přesný text části tohoto ustanovení paragrafu 42, jmenovitě jeho odstavce 2, druhý a třetí rozvité větné předměty zákona číslo 166/1999 Sbírky o veterinární péči v aktuálním znění, který by nálezem Ústavního soudu pouze jako část zákona měl být takto zrušen, je následující:

 

„jakož i sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu,“

 

VII.

Doplnění mé ústavní stížnosti

 

Jako doplnění odstavce 18. ve spojení s odstavcem 11. mé výše uvedené ústavní stížnosti o uzákonění spravedlivých práv živých tvorů státem uvádím například Projekt Lidoop (anglicky The Great Ape Project, GAP) (viz Home - GAP Project [online]. [citováno 29. června 2020] Dostupné z: https://www.projetogap.org.br/en/) representovaný zde zmíněným Peterem Singerem (který je profesorem univerzity v Melbourne a Princetonské university a zabývá se především bioetikou a jehož zde zmíněná kniha Osvobození zvířat z roku 1975 se stala impulsem celosvětového hnutí).

1) Jmenovitě tímto Projektem Lidoop inspirovaný rakouský zákon o pokusech na zvířatech (Tierversuchsgesetz) z roku 2012 spolkové právo, konsolidované znění z 28. června 2020:

Můj český překlad:

Nezákonné pokusy na zvířatech

paragraf 4. V každém případě není povolen pokus na zvířatech, když:

5. pokus na zvířatech na

(a) všech druzích a poddruzích šimpanzů (Pan troglodytes), bonobos (Pan paniscus) a goril (Gorila gorila spp), stejně jako všech druzích a poddruzích čeledi Orangutanů (Pongidae) a Gibbonů (Hylobatidae),

má být proveden,

Originální znění:

Unzulässige Tierversuche

§ 4. Ein Tierversuch ist jedenfalls unzulässig, wenn

... 5. der Tierversuch an

a) allen Arten und Unterarten der Schimpansen (Pan troglodytes), Bonobos (Pan paniscus) und Gorillas (Gorilla gorilla spp), sowie an allen Arten und Unterarten der Familien OrangUtans (Pongidae) und Gibbons (Hylobatidae) ...

durchgeführt werden soll, ...

(viz https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20008142 )

2) Dále jmenovitě tímto Projektem Lidoop inspirovanou ale naopak pokusy na lidoopech zcela nevylučující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 (Stávající konsolidované znění z 26. června 2019) o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (18) Používání lidoopů, tedy živočišných druhů, které jsou člověku nejbližší a mají nejvyvinutější sociální a behaviorální schopnosti, by mělo být povoleno pouze pro účely výzkumu zaměřeného na zachování těchto druhů, pokud je zaručeno, že se jedná o opatření související se stavy, které ohrožují lidský život nebo člověka oslabují a tím jej ohrožují, a pokud pro dosažení cílů daného postupu nepostačuje použití jiných druhů zvířat nebo alternativní metody. Členský stát, který tvrdí, že taková potřeba nastala, by měl Komisi podat informace nezbytné k tomu, aby mohla učinit příslušné rozhodnutí. (viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1593342693962&uri=CELEX:32010L0063 )

Podle mne není možné lékařské pokusy na živých tvorech zcela vyloučit, pokud půjde o působení co možná nejméně smrti a bolesti. To jest v lidské i veterinární medicíně zásadně připouštím jen jediný, to jest neopakovaný nutný pokus na jednom evolučně co možná nejméně dokonalém zdravém zvířeti, respektive na zdravém člověku během jeho života, pokud možno nikoliv dítěti, respektive mláděti, za účelem vývoje a výroby léčiv závažných lidských, respektive zvířecích nemocí který by však měl být vždy podepřen soudním rozhodnutím ve sporném řízení za účasti obhájce nebo i obhájců lidských, respektive zvířecích práv, které by mělo vždy stanovit počet, druh zvířat, respektive lidí, způsob provedení pokusu a spravedlivou náhradu za utrpěnou škodu zásadně v penězích určenou pro pokusného člověka, respektive pokusné zvíře, jmenovitě na jejich následnou léčbu a další život tohoto člověka, respektive chov tohoto zvířete. (viz strana 354 a tak dále mé knihy Filosofie rovnováhy na: http://www.spvzt.cz/Filosofierovnovahyknihacela.pdf ).

S uctivým pozdravem a doufaje ve spravedlnost

 

V Hustopečích 30. června 2020                                       JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

                                                                       zastoupený JUDr. Miroslavem Moltašem, LL.M., advokátem

 

 

 


Nahoru